Jack London
překlad: Karel Weinfurter

DOBRODRUŽSTVÍ: Román z jižních moří
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola XXVII
MODERNÍ SOUBOJ

Sotvaže Sheldon dospěl k Balesuně, již uslyšel slabou ránu vzdálené pušky a věděl, že je to znamení Tudorovo, jímž ohlašoval, že došel k Berande a že se obrací a jde zpět. Sheldon vypálil také svojí puškou do vzduchu v odpověď a počal postupovat. Kráčel jako ve snu a držel se přitom roztržitě blíže otevřeného pobřeží. Celá ta věc byla tak nesmyslná, že se musel namáhat, aby si ji uvědomil. Vzpomínal na svůj rozhovor s Tudorem a pokoušel se nalézt nějaký klíč k rozumnosti toho, co podnikal. Nechtěl Tudora zabít. To, že onen muž se dopustil chyby ve své zamilovanosti, nebylo důvodem, aby mu on, Sheldon, vzal život, Tedy co to vše vlastně bylo? Pravda, ten člověk urazil Joanu svými neustálými poznámkami a byl za to sražen k zemi a to, že ho Sheldon srazil k zemi, nebylo také důvodem, aby se teď pokoušel zabít ho.

Tím způsobem ušel asi čtvrt vzdálenosti mezi oběma řekami, když se mu rozbřesklo, že Tudor není vůbec na pobřeží. Ovšemže ne. Nebyl tam proto, že postupoval podle úmluvy v krytu kokosových stromů. Sheldon se ihned otočil vlevo, aby si vyhledal podobný úkryt, když vtom dospěl k jeho sluchu slabý třesk pušky a skoro ihned nato se odrazila kule, která udeřila do tvrdého písku, asi na sto stop za ním, a zakvílela vzhůru v druhém letu, čímž ho přesvědčila, že ačkoliv to bylo pošetilé a pravděnepodobné, byl to přece jenom střízlivý fakt. Tato kule byla určena pro něj. A i v tom případě tomu mohl sotva uvěřit. Rozhlédl se přes známou krajinu a na moře, rozčeřené lehkým, ale trvalým větrem. Směrem od Tulagi viděl bílé plachty dvojstěžníku, směřujícího k Berande. Dole na pobřeží se pásl kůň a Sheldon hledal zrakem koně druhé. Jeho oko spočinulo na okamžik na kouři, vystupujícím ze sušárny kopry, a pak zakroužilo dále k barákům, k domkům s hospodářskými nástroji, ke kolnám pro čluny a k bungalovu a nakonec se zastavilo na malém Joanině domku z trávy, stojícím v rohu nádvoří.

Držel se teď v úkrytu stromů a postupoval další čtvrt míle. Kdyby Tudor postupoval stejnou rychlostí, museli by se na tomto místě setkat, a Sheldon tedy dovozoval, že druhý učinil okliku. Obtíž spočívala v tom, aby dovedl určit místo, kde se jeho soupeř nalézá. Řady stromů, běžící v pravých úhlech, umožňovaly mu dívat se vždycky jen podél jediné úzké koleje. Jeho nepřítel však mohl přicházet alejí vedlejší, anebo ještě další, vlevo, nebo vpravo. Mohl být vzdálen sto stop, anebo také půl míle. Sheldon kráčel dále a rozhodl, že starý, stereotypní souboj byl mnohem prostší a snadnější než tato prodlužovaná hra na schovávanou. Pak se také pokoušel učinit okliku v naději, že přetne kruh svého protivníka, ale nikde ho ani nezahlédl a nakonec vstoupil do čerstvé mýtiny, kde mladé stromky, jen po pás vysoké, poskytovaly málo ochrany a méně úkrytu. Právě když se vynořil a učinil krok vpřed, třaskla vpravo puška, a ačkoliv neslyšel letět kuli mimo, zaslechl přece její úder, když narazila o něco dále do palmového kmene.

Uskočil zpět do (...)

(......)