Jarmila Loukotková

NENÍ ŘÍMSKÉHO LIDU
recenze
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Stručný děj

Příběh začíná v době, kdy Římu vládl mladý a zároveň velmi neoblíbený císař Kaligula. Po jeho zavraždění nastupuje Klaudius. Klaudius se oženil s vlastní neteří Agrippinou, která dala zavraždit jeho první ženu Messalinu a teď měla spadeno i na něho. Klaudia otrávila a k vládě dosadila svého syna z prvního manželství Nerona. Nero nebyl oprávněným dědicem trůnu, ale byl jím plachý Britanikus, syn Klaudia a Messaliny, bratr první Neronovy manželky Oktavie. Nero se nejprve zbavil Britanika a posléze i Oktávie, kterou obvinil z nevěry a rozvedl se s ní. Nero slíbil římskému lidu mír a bezstarostný život, ale opak byl pravdou. Římský lid hladověl, zatímco Nero si žil rozmařile a každý večer pořádal hostiny, při nichž rozhazoval obilí i zlaťáky, jen aby nemusel nechat upéci chleba a nasytit lid.

Hlavní postavou je ale Titus Gaius Petronius. Petronius se narodil v Pompejích v dobré a milující rodině. Při narození mu věštkyně Eirene předpověděla mnoho lásek a také mnoho zklamání. S poslední láskou má přijít i smrt. Petroniova dětská a mládenecká léta poznamenala Flavia Flava, temperamentní blondýnka, která uměla střílet z luku lépe, než kterýkoliv chlapec jejího věku. Flavia Flava zasvětila Petronia do tajů lasky, ale po čase si uvědomil, že už to není ta Flavia Flava, kterou si pamatoval z dětství. Petronius odjel jako mladý vzdělaný a nadaný muž do Říma a pomocí básně se dostal k císařskému dvoru. Později zde potkal svou druhou lásku, otrokyni Epicharis, ale i ta ho opustila. Zdrcený Petronius odjel do Bithynie jako místodržící. Tam objevil svou třetí lásku, krásnou Alyattu. S Alyattou se oženil, ale ta po porodu mrtvé holčičky zemřela.

Petronius, aby utekl kruté pravdě, odjel zpět do Říma. Zde si zařídil přepychový dům a sblížil se se svou sousedkou Poppae Sabinou. Byla tak krásná, že jí nikdo neřekl jinak než "Římská Venuše". Petronius se vrátil ke své funkci římského arbitra. U Římanů si získal obdiv a přezdívku soudce krásy. Na císaře Neroda měl vcelku velký vliv díky své výřečnosti, a proto se ho snažil nenásilně přeměnit ku prospěchu Římu, ale nedaří se mu to. Lid Neronem opovrhoval víc a víc, a tak se Nero rozhodl, že jej potrestá. Při jedné bujaré hostině, kde byl mimochodem přítomen i Petronius, prohlásil památnou větu: "Není římského lidu" a všichni s těžkým srdcem pozorovali, jak v dálce hoří celý Řím, jejich domov.

Nero ke všemu zahájil hon na všechny křesťany bez výjimek. V této kruté době potkal Petronius svou pravou lásku, Nealcé, mladičkou otrokyni. Petronius se s ní oženil a později se jim narodil syn. Proti Neronovi se chystala vzpoura a lid se bouřil. Nero to nenechal jen tak a nechal popravit všechny spiklence. Jeho rukou umřelo mnoho lidí, vinných i nevinných. Před císařovou šíleností stihla utéct jen dlouholetá Petroniova přítelkyně Marcia a Nealcé se synem. Druhý den ráno zašel Petronius do paláce a našel zde k smrti zmlácenou císařovnu Poppae Sabinu, která ho varovala před manželem. Tam mu ale zemřela v náručí po tom, co ji její vlastní manžel zmlátil, i když čekala jeho dítě. Ale bylo již pozdě. Pro Petronia si přišli vojáci. Jak bylo předpovězeno, Petronius umírá. Podřezal si žíly a vše mu zahalila žlutá mlha. Nero zůstal nešťastným člověkem, troskou, kterou už nic netěšilo. Za dva roky, když ho senát prohlásil za nepřítele státu a rozkázal jej zabít, se sám podřezal.