Niccolò Machiavelli

ROZPRAVY O PRVNÍCH DESETI KNIHÁCH TITA LIVIA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola XXIV.
O tom, že do boření starých pořádků a do zavádění reforem se může vláda pustit bez obtíží jen tehdy, když neporuší zdání neměnnosti

Má-li se lid smířit s proměnami zaběhaného řádu života, zůstat pokojný a cítit se spokojený, nevyhne se vládce předstírání, e se vlastně nic neděje, i když novinky ve správě země budou třeba převratné a obyvatelstvu zcela cizí. Lidé totiž pohříchu vždycky dají víc na zdání než na skutečnost.

Římané tuto pravdu objevili hned v počátcích republiky a nedali konzulům k ruce víc liktorů, než bylo za království, a naopak zachovali tradiční každoroční slavnost obětování, i když v nových podmínkách ji už nevykoval král, ale pokaždé jiný tím pověřený muž, jež nazývali králem oběti a podřídili ho veleknězi. Nechtěli, aby zákaz jednoho bezvýznamného zvyku vyvolal pobouření a stesk po dobách království.

Víme-li tedy, že všechno nové vyvolává nedůvěru a nejistotu, rozum radí ponechat alespoň ve vnějších znacích zdání neměnnosti. Tak například když měníme funkční období členů vlády, rozsah i obsah jejich pravomocí, ponechejme jim alespoň staré tituly. Tento postup je vhodný při každé změně vládní formy – ať už z království na republiku, nebo naopak. Podíváme-li se do minulosti, zjistíme, že jen v jediném případě, při přechodu z monarchie na tyranii, se touto zkušeností nemusíme řídit, jak uvidíme v následující kapitole.