Niccolò Machiavelli

ROZPRAVY O PRVNÍCH DESETI KNIHÁCH TITA LIVIA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola XXX.
O tom, proč Řím nikdy své vojevůdce za neúspěch netrestal, ba ani tehdy ne, když republice z toho vznikla škoda

Římané nejen zřídkakdy projevovali nevděk, ale také nikdy netrestali chybné kroky svých vojevůdců v bitvách, pokud nebyly vedeny zlými úmysly. Jestliže někdo z jejich velitelů nesprávně odhadl situaci nebo při plánovaném manévru nevzal dostatečně v potaz opatrnost, nejenže ho za to nevolali k odpovědnosti, ale naopak ocenili smělost záměru. Vychovávali tím v nich samostatnost a operativnost v rozhodování, vytvářeli maximální prostor pro okamžité a v daných podmínkách neúčelnější řešení válečných situací, protože dobře věděli, že člověk bez této vnitřní svobody nikdy nemůže rozvinout svou vynalézavost, udatnost a talent. Když Římané táhli proti takovému Filipovi Makedonskému nebo proti Hanibalovi, s nimiž už někdy předtím bojovaly, měl jejich vrchní velitel dost jiných starostí a zodpovědných úkolů, než aby se ještě musel trápit pomyšlením na své předchůdce, které za válečný neúspěch po návratu ukřižovali či jinak potrestali. Přílišná úzkostlivost by jeho zmužilost a nápaditost nutně podvazovala. Dostatečným trestem pro každého Římana byla sama hanba z porážky.

Chyby způsobené vědomě nebo motivované malichernými osobními důvody stíhali důsledně, ale odstupňovaně. Sergius a Virginius rozbili své tábory na (...)

(......)