Niccolò Machiavelli

ROZPRAVY O PRVNÍCH DESETI KNIHÁCH TITA LIVIA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola XXXIX.
O vytvoření decemvirátu v Římě a jeho zajímavých rysech a o tom, jak může stejně špatný sběh historických okolností jednu republiku zničit, zatímco druhá z nich vyjde bez úhony

V této stati se budu podrobněji obírat událostmi, které daly podnět ke zřízení decemvirátu. Její závěry budou užitečné jak těm, jimiž leží na srdci zachování republik, tak těm, co si chtějí republiku podmanit. Uvidíme totiž, čím se přičinil římský senát a lid o pád svobody ve své říši a jakých chyb se dopustil první decemvir Appius, čímž znemožnil uskutečnění svých vlastních plánů.

Když ustrnuly spory o zákony dále rozvíjející svobody římského senátu na mrtvém bodě, vyslalo město se souhlasem obou stran posly do Athén, aby přivezli opisy Solónových zákonů. Z jejich vzoru se chtěli poučit a napodobit je.

Ihned po jejich návratu bylo jmenováno deset mužů požívajících všeobecné úcty, aby je prozkoumali a vytvořili podle nich nové, vyhovující podmínkám Říma. Byli jmenováni na jednoroční funkční období a jedním z nich byl i Appius Claudius, člověk velmi nadaný a schopný, ale neklidný a ctižádostivý.

První krok decemvirů bylo zrušení konzulského a tribunského úřadu a právo občana odvolat se k lidu, aby nerušeně a bez překážek mohli nové zákony uvést v život. Tak se decemvirát stal svrchovaným pánem v Římě a jeho hlavou se stal všeobecně nej-oblíbenější Appius. Sotva však dosáhl vytouženého cíle, na pětníku obrátil a začal postupovat velmi tvrdě.

Ostatní si počínali zpočátku zdrženlivě a dbali na dodržování zákonů, jež vypsali na deset desek, a před jejich schválením je dali veřejně vyvěsit, aby se k nim lid mohl vyjádřit. Mezitím však chytrý Appius upozornil, že v seznamu chybí ještě další dva potřebné zá-kony, a docílil tak prodloužení funkčního období decemvirátu na další rok. Lid byl s jeho návrhem svolný, protože z politické scény zmizela nenáviděná hodnost konzulská a protože se domníval, že se obejde i bez svých tribunů, když je přece decemvir respektován a přibírán k rozhodování o všech závažných rozhodnutích.

Jakmile vešlo prodloužení decemvirátu v planost, začala se šlechta horlivě ucházet o vládní funkce. Appiova počáteční shovíva-vost k lidu bylo mnohým podezřelá a proti mysli, ale protože se ho báli, netroufli si proti němu vystoupit veřejně. Rozhodli se proto pro lest, a ačkoli byl nejmladší ze všech, svěřili mu právo navrhovat složení decemvirátu v naivní víře, že po starém římském zvyku bude považovat za nedůstojné navrhnout sám sebe. K nepříjemnému překvapení všech se však Appius chopil vhodné příležitosti a prohlásil sebe do této funkce jako první. Ostatních devět pak zvolil ve shodě se svými plány. 

Vzápětí po druhém zvolení Appius odhodil masku, přestal skrývat svou pýchu a zpupnost a ostatních devět jakbysmet. Místo původních dvanácti liktorů, kteří decemvirát vždycky provázeli, jich bylo najednou sto dvacet a Řím propadl panice a děsu. Mezi decemviry a senátem vbrzku zavládla naprostá shoda, a když se k němu některý (...)

(......)