Niccolò Machiavelli

ROZPRAVY O PRVNÍCH DESETI KNIHÁCH TITA LIVIA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola LII.
O lehkovážnosti lidu

Když Řím dobyl Vejí, bylo rozhodnuto, aby polovina jeho občanů osídlila tamní úrodné pozemky. Blízkost Vejí Římu zaručovala hladký správní chod města. Návrh se však setkal s prudkým odporem senátu a několika moudrých mužů, kteří jej považovali za krajně škodlivý. Lid, nalákaný vidinou obohacení, se vzbouřil a byl rozhodnut prosazení plánu podpořit i za cenu krveprolití. Nebýt několika starých a všeobecně vážených občanů, kteří se za názor senátu postavili, skončilo by to tehdy zle.

Na této epizodě stojí za povšimnutí, jak snadno se široké vrstvy dají oklamat nadějí na hmotný prospěch a jsou pak ochotné vrhnout sebe i stát bez přemýšlení do záhuby, když se nenajde někdo moudrý a důvěryhodný, kdo uvede věci na pravou míru. Toho si musí být republika dobře vědoma a nikdy nedopustit, aby se lid v jejích slovech zklamal, protože pak v kritické situaci nevěří nikomu a ničemu.

Psychologie davu je už taková, že hmotný prospěch nebo opatření jevící se jako heroické ho okamžitě nadchnou a zaslepí natolik, že si ani nevšimne nebezpečí za nimi skrytého, zatímco pro zjevnou nevýhodu či pro opatření, které vypadá jako zbabělost, jej budete získávat jen s největšími obtížemi, i když mohou přinést zisk a prospěch všem.

Příklady pro mé tvrzení najdeme jak u Římanů, tak u barbarů. Fabius Maximus se marně snažil přesvědčit římský lid, že by bylo užitečnější válku s Hanibalem oddalovat a vyčkat, až slám bez boje odtáhne. Všichni považovali jeho návrh za zbabělý a ponižující, a tak ho neprosadil, protože navíc neměl po ruce dost přesvědčivých důkazů, že to Hanibal nakonec vskutku vzdá. Národní pýcha je většinou tak silná, že s ní ani nejrozumnější názor nic nepořídí. Římané dali Fabiovu veliteli jízdy souhlas k bitvě i proti vůli diktátora a nebýt právě opět Fabia, byli by sklidili zdrcující porážku. Národ si však z toho nevzal vůbec žádné poučení. V pozdější době byl dosazen na úřad konzula bezvýznamný muž Varro, nicméně lid mu lehce sedl na lep, když se na veřejných prostranstvích chvástal, jak snadno s Hanibalem zatočí. Výsledkem byla (...)

(......)