NEJVĚTŠÍ ON-LINE KNIHOVNA V ČR

Marie Majerová


[životopis] [dílo] [odkazy] [citáty

 

Marie Majerová
[1.2.1882-16.1.1967]

Marie Majerová - fotografie
[1] [2] [3] [4]

Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, se narodila roku 1882 v Úvalech a zemřela roku 1967 v Praze. Byla to česká prozaička, komunistická novinářka a národní umělkyně (1947).

Marie ztratila svého otce ve věku tří let a ovdovělá matka se podruhé provdala za vysloužilého poddůstojníka Aloise Majera. Pseudonym vznikl převzetím příjmení po něm. Otčím Marie Majerové vystřídal postupně několik zaměstnání a nějakou dobu byl dokonce bez práce. V té době živila rodinu matka. Alois Majer posléze sehnal místo jako noční hlídač v kladenské Poldině huti a později jako hutník ve Staré huti v Kročehlavech, což znamenalo přestěhování se celé rodiny na Kladno a do Kročehlav.

Zde Marie absolvovala měšťanku, po které pracovala nejdříve jako služebná v Budapešti a potom jako písařka v Praze. Vlastním úsilím se domohla nevšedního vzdělání i politického uvědomění. Pracovala v řadách dělnické mládeže a v r. 1901 se sblížila s kroužkem anarchistických literátů kolem S. K. NeumannaStanislav Kostka Neumann
[5.6.1875-28.6.1947]
, v jehož časopise Nový kult také v r. 1901 debutovala svými verši.

V letech 1904 až 1906 žila Marie Majerová ve Vídni a tam se zapojila do dělnického hnutí. Krátce žila v Paříži, pak se vrátila do Prahy. Od r. 1908 byla Majerová členkou sociálně demokratické strany, po Říjnové revoluci patřila k levici a v r. 1921 vstoupila do KSČ. Pracovala v redakci Rudého práva, kde otiskovala divadelní referáty a vedla rubriku pro mládež.

Ve 20. letech se Majerová rozešla se svým manželem, Josefem Stivínem, a provdala se za grafika Slavoboje Tusara. Působila i v Ženském listu což byl komunistický tisk pro ženy, Právu lidu, Dělnických listech. Angažovala se i v politice a svojí pozici zneužívala k selekci pouze určitých autorů. Po dočasném rozchodu s KSČ v r. 1929, kdy byla mezi sedmi vyloučenými spisovateli za prohlášení proti gottwaldovskému vedení, zvolenému na V. sjezdu, pracovala Majerová jako redaktorka v časopisu Čin a poté se věnovala výhradně literární tvorbě. Za okupace od r. 1941 nesměla publikovat.

Marie Majerová hojně cestovala, kromě Vídně a Paříže navštívila Dalmácii (1910), severní Afriku (1912, 1932), USA (1919), SSSR (1924, 1938), Itálii (1912, 1936) aj. Zážitky z cest uložila do svazků cestopisných črt.

Sociální původ a životní zkušenosti přivedly Majerovou k tematice sociálního útisku dělnické třídy, zaměřila se na téma údělu ženy ve společnosti. Toto téma se objevuje ve všech dílech Marie Majerové a to v mnoha rovinách a podobách (psychologické, etické, milostné atd.) většinou v maloměšťáckých rodinách, občas je téma spojeno s buržoazií a třídním bojem. Autorčino pojetí žen je v macharovském pojetí „být ženou znamená trpět“ (Povídky z pekla a jiné – 1907, Panenství – 1907, Plané milování – 1911).

Raná díla psala Majerová pod vlivem naturalismu a romantizujících tendencí. Sblížení s anarchismem se projevilo v románu Náměstí republiky (1914), s vlnou proletářské literatury souvisí román o citovém a myšlenkovém přerodu venkovské dívky v ženu schopnou se orientovat v třídní společnosti (Nejkrásnější svět – 1923). Tématem sociální revoluce se zabývá román Přehrada (1932), v němž kompozičně využila i některých avantgardních postupů ve světové próze (filmový střih, montáž).

Rozsáhlý generační román Siréna (1935) se soustřeďuje na otázku formování dělnické třídy na Kladensku prostřednictvím několika generací hornické a hutnické rodiny Hudců. Vrcholným dílem Majerové je Havířská balada (1938), baladicky stylizovaná novela o staré manželské dělnické dvojici v době nezaměstnanosti. Prolínáním minulosti s přítomností a střídáním vypravěčů dosáhla působivého řešení.

S žurnalistickou profesí spojenou s různými cestami souvisejí její knihy reportáží (Dojmy z Ameriky – 1920, Ze Slovenska – 1923, Den po revoluci – 1925, Matka a dítě v sovětském Rusku – 1926, Africké vteřiny – 1933). Součástí rozsáhlého díla Marie Majerové je též tvorba pro mládež (Zázračná hodinka – 1933, Bruno čili Dobrodružství německého hocha v české vesnici – 1932, Robinsonka – 1940).

Marie Majerová také překládala, hlavně z francouzštiny (G. Flaubert, H. de BalzacHonoré de Balzac
[20.5.1799-18.8.1850]
, V. HugoVictor Marie Hugo
[26.2.1802-22.5.1885]
aj.), ale i z němčiny.

Další životopisy: [1] [2] 

Akce tohoto týdne:

Karl May: balíček 19 elektronických knih (PDF+ePub)     za 673  269 Kč (-60%)

 

→     Další balíčky kompletních knih za výrazně zvýhodněné ceny

  

 

Přehrada - Majerová Marie
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 254 Kč
Přehrada - Majerová Marie
Robinsonka - Majerová Marie
 
 
cena původní: 90 Kč
cena: 84 Kč
Robinsonka - Majerová Marie
Nejkrásnější svět - Majerová Marie
 
 
cena původní: 94 Kč
cena: 88 Kč
Nejkrásnější svět - Majerová Marie

úvod ~ novinky ~ autoři ~ díla ~ galerie ~ historie ~ perličky ~ slovník ~ odkazy ~ fórum ~ diskuse

mapa webuediční plánkniha návštěve-mail

 

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle

 

© 2001-2018 Johanesville

TOPlist