<<< Literární doupě
Literární doupě

Guy de Maupassant

MILÁČEK

kompletní kniha (e-book)

 

Miláček - Maupassant Guy de, Šťastný Jan, Preiss Viktor, Postlerová Simona
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 221 Kč
Miláček - Maupassant Guy de, Šťastný Jan, Preiss Viktor, Postlerová Simona
Slečna Fifi - Maupassant Guy de
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 177 Kč
Slečna Fifi - Maupassant Guy de
Neuf nouvelles légéres - Maupassant Guy de
 
 
cena původní: 115 Kč
cena: 113 Kč
Neuf nouvelles légéres - Maupassant Guy de

 

    1   >

 

 

Pokladní mu vrátila drobné na pětifrank a Georges Duroy vycházel z hostince.

Měl pěknou chůzi, byl to vrozený dar ještě umocněný poddůstojnickou minulostí, a tak vypjal prsa, nakroutil si navyklým vojáckým způsobem knír a letmo přelétl opozdilce, kteří tu pojídali svoji večeři, byl to pohled hezkého chlapíka, pohled rozprostírající se jako rybářská síť.

Ženy zvedly hlavy a pohlédly na něj. Seděly tu tři dělnice, jedna špatně učesaná, nedbale upravená učitelka hudby středního věku se zaprášeným kloboukem na hlavě a s šaty nakřivo a dvě usedlé měšťky, které v téhle putyce s jednotnými cenami pravidelně večeřívaly se svými manžely.

Jakmile se ocitl na chodníku, nerozhodně se zastavil a chvilku uvažoval, co podnikne. Bylo 28. června, v kapse měl přesně tři franky čtyřicet centimů a musel s nimi vyjít do konce měsíce. To znamenalo buď dvě večeře bez obědů, nebo dva obědy bez večeří, mohl si vybrat. Po krátké rozvaze dospěl k závěru, že polední jídlo pořídí za jeden frank dvacet, zatímco večeře by ho přišla na frank padesát. Takže kdyby se spokojil jen s obědem, zbyl by mu ještě frank a dvacet centimů, což obnášelo dvě svačiny skládající se z chleba a párku a navíc by si mohl vypít na bulváru ještě dvě třetinky piva. To byl jeho hlavní výdaj a největší potěšení při večerní procházce. Dal se tedy dolů ulicí Notre-Dame-de-Lorette.

Vykračoval si jako v dobách, kdy ještě nosil husarskou uniformu. Vypínal prsa, nohy kladl trochu od sebe, jako by právě sesedl z koně. Dral se bezohledně kupředu ulicí plnou lidí, vrážel rameny do ostatních, strkal do všech a nikomu neuhnul z cesty. Svůj dost omšelý cylindr si frajersky posunul k uchu a podpatky sekal do dláždění. Vypadal, jako by stále někoho vyzýval na souboj, chodce, domy, celé město, zkrátka krásný voják, který se najednou ocitl v civilu.

 

I když jeho oblek nestál víc než šedesát franků, nechyběla mu jistá křiklavá, sice trochu vulgární, ale přesto skutečná elegance. Měl pěknou, vysokou postavu, kaštanově světlé vlasy s červenavými odlesky, knírek, který si kroutil nahoru, vytvářel nad jeho horním rtem polštářek měkký jako pěna, světlemodré oči měl propíchnuté jen maličkou panenkou, vlasy se mu přirozeně vlnily a nosil je s pěšinkou uprostřed. Dokonale se podobal sympatickému darebovi z laciných románů.

Byl jeden z těch letních večerů, kdy se v Paříži nedá dýchat. Město bylo horké jako pec, jako by se v téhle dusné noci samo potilo. Stoky vydechovaly svými žulovými ústy páchnoucí výpary a podzemní kuchyně vypouštěly z nízkých oken do ulice odporný morový puch pomyjí a zatuchlých omáček.

Domovníci seděli přede dveřmi svých domů obkročmo na vyplétaných židlích opěradlem dopředu a pokuřovali dýmku a lidé zmožení vedrem se ploužili s nepokrytou hlavou a kloboukem v ruce kolem nich.

Když došel Georges Duroy na bulvár, znovu se nerozhodně zastavil a přemítal, co dál. Měl chuť dojít až na Champs-Elysées a na třídu vedoucí k Bouloňskému lesíku, aby se tam pod stromy trochu nadýchal čerstvého vzduchu. Zároveň ho ale spalovala jiná touha, touha po milostném dobrodružství.

Jaké jen bude, až konečně přijde? Ještě nevěděl, ale čekal na něj už tři měsíce každý den a každou noc. Několikrát se mu sice díky hezkému vzhledu a galantnímu chování sem tam poštěstilo ukrást trochu lásky, ale pořád doufal v něco lepšího.

S prázdnou kapsou a palčivou touhou v žilách se ještě více rozpaloval při setkání s děvkami postávajícími na rohu ulice, které mumlaly: "Chceš jít ke mně, krasavče?" Ale neodvažoval se přijmout jejich výzvu, protože jim neměl čím zaplatit. Také očekával něco jiného, lákaly ho trochu méně dostupné polibky.

Ale přesto měl rád místa, kde se to hemžilo nevěstkami, miloval jejich tančírny, kavárny, jejich ulice. Rád se o ně otíral, mluvil s nimi, tykal jim, čichal jejich ostré parfémy, prostě cítil se s nimi dobře. Byly to přece jen ženy, ženy, které žily láskou. Nepohrdal jimi oním vrozeným pohrdáním mužů zakládajících si na rodinném životě.

Zamířil k chrámu Madeleine a šel stejným směrem, jakým plynul dav lidí unavený dusným vzduchem. Velké kavárny byly zaplněné lidmi, přetékaly až na chodníky a vystavovaly popíjející zákazníky pod zářivým a syrovým světlem svých ozářených průčelí. Před pijáky stály na malých obdélníkových nebo kulatých stolcích sklenice s červenou, žlutou, zelenou nebo hnědou tekutinou všech odstínů. A uvnitř karaf zářily průhledné válce ledu ochlazující průzračnou vodu.

Duroy zpomalil krok, chtělo se mu pít a ta chuť mu spalovala hrdlo.

Měl strašnou žízeň, žízeň, jaká nás popadá za letního večera, představoval si ten nádherný pocit, když chladný nápoj vtéká do úst. Ale kdyby dnes večer vypil jen dvě třetinky piva, buď sbohem hubená večeře nazítří! Znal až příliš dobře hladové hodiny na konci měsíce.

Říkal si: Musím vydržet aspoň do deseti hodin a pak si dám jedno pivo v Americké kavárně. Heršoft, to mám ale žízeň! Díval se na všechny ty muže sedící a popíjející u stolů, na muže, kteří se mohli napájet podle své libosti. Míjel plné kavárny s furiantským a drzým výrazem a očima odhadoval podle tváří a oděvu, kolik má asi každý host u sebe peněz. Zaplavovala ho zlost na ty klidné sedící muže. Kdyby jim prohledal kapsy, našel by tam zlato, stříbro i měďáky. Určitě měl každý u sebe průměrně alespoň dva zlaté dvacetifranky.

 

    1   >

 

 

 

[Listovat]

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle

TOPlist