Karl May

POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

BOJ O BUTLEROVU FARMU

Obránci Butlerovy farmy si museli přivstat. Od samého jitra to vypadalo na slunečný a velice parný den. Teď, v ranních slunečních paprscích, připadala farma všem jako vyměněná. Vůbec nepůsobila tak ponuře jako při včerejším nočním příjezdu: byla to prostorná budova, vystavěná z pálených cihel, zřejmě se počítalo s tím, že tu má přebývat větší množství lidí. Nad přízemím se zvedalo jediné poschodí s plochou střechou. Okna byla dost vysoko a byla tak úzká, že by měl člověk co dělat, kdyby se jimi chtěl protáhnout. Ten, kdo farmu stavěl, zřejmě dobře znal zdejší kraj, přinejmenším věděl, že se tu dost často potulují zlodějské tlupy a ty že dokážou leckdy oblehnout takové osamělé stavení třeba i na několik dní.

O stejné obezřetnosti svědčil i rozlehlý dvůr, jehož plochu ohraničovala bytelná zeď s řadou pravidelně rozmístěných střílen. Ty spojoval z vnitřní strany široký ochoz, z kterého byl přes obrubu zdi výhled do kraje a odkud se případně dalo i střílet.

Nedaleko farmy šuměla řeka, voda, kterou se včera zálesáci přebrodili. Ta mělčina v proudu byla z farmy na dostřel, ale na pokyn Old Firehanda ji čeleď navíc zatarasila několika silnými kmeny. Old Firehand udělal ještě v noci i další velmi prozíravé opatření: dal všechen Butlerův dobytek odehnat na pastviny jeho nejbližšího souseda. Kromě toho vyslal také jednoho muže do Fort Dodge s poselstvím pro Butlera a jeho bratra, aby se měli na pozoru před trampy.

Old Firehand zavedl své přátele na plochou střechu budovy, odkud byl výborný rozhled: na východ a na sever se rozprostírala do nedozírna zvlněná, travnatá prérie, na jih i na západ se rozkládaly pečlivě obdělávané lány kukuřičných polí.

„Kdy asi tak se dají čekat naši Indiáni?“ zajímal se Droll.

„Podle toho, co náčelník včera říkal, by tu měli být co nevidět,“ odpověděl zamyšleně Old Firehand.

„S tím moc nepočítám,“ potřásl hlavou Droll. „Jednak se musí všichni ti bojovníci svolat až kdovíodkud, a potom -Indiáni se nikdy nevydají na nějakou válečnou výpravu dřív, než si odbudou všechny ty své ceremonie. Budeme rádi, když přijedou kolem poledne. Já prostě těm Čejenům a Arapahům zvlášť nevěřím.“

„A já zrovna tak,“ přidal se Humply Bili. „Jsou to přece jen malé kmeny a válečnou sekyru, jak oni říkají, neměli kdovíjak dlouho v ruce. Nespoléhal bych se na ně. Škoda že tady v okolí nemá Butler silnější sousedy. Můžeme se klidně připravit na dlouhé obléhání.“

„Cožpak o to, obléhání vydržíme, zásob je ve sklepích dost,“ prohodil Old Firehand.

„Ale voda, to je hlavní věc,“ mínil Droll. „Jestli nás trampové obklíčí, nedostaneme se k řece.“

„Ani to nám nemusí dělat hlavu. Ve sklepě je studna s dobrou pitnou vodou. A pro zvířata je tam odveden od řeky kanál. Zařídili se tu pro případ obležení dobře.“

„Kde je ten kanál?“

„Vzadu za hlavní budovou jsou padací dvířka. Stačí je otevřít a po schodech se pak může sestoupit dolů pod klenbu kanálu. Je spojen přímo s řekou.“

„Je hluboký?“

„Člověku je tam asi tak (...)

(......)