Vilém Mrštík

MARYŠA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PRVNÍ JEDNÁNÍ

Návsí moravské dědiny, táhnouci se vlevo nazad. Prostředkem návsí teče potok, překlenutý na jednom místě nahrbeným můstkem. V popředí po stranách jeviště naproti sobě dva selské statky. Jeden z nich, proti statku Lízalovu, vyzdvižen je do kopečku tak, aby pod ním byl Lízalův sklep, vedoucí do země. Před statky malé zahrádky, tzv. „před našima". Tam, kde zahrádky u Lízalova statku až po dveře sahají, stojí u zápraží lavička. V zahrádce dva stromky. Po vyhrnutí opony na jevišti sváteční klid. Jen ojediněle dvěma, třemi skvrnami přejdou jevištěm dvě — tři svátečně ustrojená děvčata s kancionály, sedláci v kožiších, děti i obstárlé zeny a zajdou, aby za chvíli objevil se zas někdo z nich. Tak ve vhodných chvílích i průběhem jednání. — Jedno z děvčat průběhem jednání vejde i do statku naproti Lízalům. Po chvíli vyběhnou odtud dvě3 rovněž svátečně oblečené děvčice. — Dvě děvčata hned po vyzdvižení opony malebně lokty opírají se o zábradlí můstku uprostřed a baví se a smějí se šuhajem stojícím před nimi. — Před blížícími se a zpívajícími rekruty obě splašeně prchnou a šuhaj připojí, se k rekrutům. Zpívá s nimi.

VÝSTUP PRVNÍ

Ještě při spuštěné oponě, daleko za jevištěm plným akordem venkovské hudby hrají „Loučení, loučení", provázené mužským zpěvem. Současně z opačné strany jeviště rovněž daleko za scénou, od hospody je slyšet výskot a blížící se zpěv chasy. To 3—4 rekruti, mezi nimi Francek, za jevištěm zpívají sborem: „Ach, co jest mně přesmutnému". Když přezpívají, stále ještě daleko za jevištěm první sloku — vyhrne se opona, brzy nato utichne i píseň „Loučení" i s hudbou a 3—4 š uhaj i už blíže za jevištěm postupují s druhou slokou písně„ Vy rodiče roztomilí.. Teprv s třetí slokou písně „Sám Pán Bůh se o vás starej" — vyjdou rekruti na jeviště lehce nejistým krokem a blíží se k můstku. Děvčata prchnou, šuhaj přidá se k nim. Se čtvrtou slokou „Muzika hrá na vše strany" zacházejí za jeviště. — Ponenáhlu za jevištěm tichne zpěv i vzdálené výskání a LÍZAL a VÁVRA vylezou z podzemního sklepa proti Lízalovu statku a hovoří ještě na rozchodnou. Lízal zavírá sklep na klíč a vinnou násosku odkládá na lavičku před statkem. Na ruce má zavěšený „sotůrek" a po chvíli i ten přistaví k lavičce.

LÍZAL (po čas vzdalujícího se zpěvu mlčí, ohlíží se po vsi a mračí se. Teprv když hluk zalehne, obrátí se k Vávrovi). Tak temu hříběti jen dobře nohu zavaž a hodně často boláčku vlažnó vodo vyplachuj. Do tédňa bude zas skákat jako jelen. Má vranka taky to měla — sak na zadní noze a včil — viděls ju! Do Austrálie s ňó možu jet A pacholkovi vyhubuj; sak aji dívce. Proč nedá na dobytek pozor! Jak nemá dobytek opatrnosť, co chvíla se něco stane.

VÁVRA (drží v ruce proutek a pošvihuje jím holinky. Tvář má čistě oholenou, tvrdou, ale zdvořile vlídnou). Eh, málo platný je to hubování. Hubuju, peskuju, křičím, hromy svolávám, prosím celé den a nic naplat. Už sem dvě děvečky vyhnal, onehdá pacholkovi sem aji nabil a čerta je to platný. Koně v (...)

(......)