Božena Němcová

POVÍDKY II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

CHUDÍ LIDÉ

Obraz ze života

I.

„Oh, to je hnízdo!“ řekl mi známý jeden pán, slyše, že jedu do K... a tam delší čas pobýti hodlám. - „Tam se vám znechce bydlet. Ani pořádného bytu tam nedostanete, ani co by k potřebám pořádného žití sloužilo. - Suďte z toho, že tam ani doktora nemají; hodinu cesty musí se proň posílat, až do lázní. Purkmistra také nemají, jen rychtáře; a ten jest jako sedlák. Dlažby tam není, ani procházek, a společnost až běda. - Jediný člověk, s kterým by se dalo promluvit, je farář. Byl dříve zámeckým kaplanem, a je prý člověk vzdělaný. - Ale ten mimo svoji povinnost obírá se celý den jenom květinami, ryje a kope v zahradě, a když jsem ho navštívil, byl mrzut. Učitel nemá celý den kdy. Měšťané i lepší třídy, jsou to lidé hloupí a hrubí. Když k nim přijdete, řeknou vám hned, že nemají kdy s vámi mluvit, že musejí na pole! Těch několik bohatých plátenických kupců vede ovšem bohatý dům. Muži ale bývají málo doma, a ženy a dcery vysoko hlavu nosí, a přitom jsou přece jen hloupé. O těch ostatních paních ani nemluvím. Sprostý lid je luza, špatná, zlodějská luza, pravá to pleva!“

„Také vás okradli?“ ptám se ho.

„Já si dal pozor; ale prosím vás, to je na nich vidět. Chodí to bídně; a kdyby měli co, kradli by dost, za to vám stojím. - To já znám takový lid!“

„No, to tak zlé není, jak povídáte, ani s tou špatností. Ostatně nesmí člověk příliš mnoho žádati, pak se mu snadno vyhoví,“ řekla jsem.

„Uvidíte a dáte mi za pravdu!“ tvrdil pán.

Jela jsem. - Městečko K... leží pod Krkonošemi, as pět

- šest hodin od Sněžky, v poloze velmi příjemné. U města jest rybník. Z ostatních stran jest obklopeno polmi a lukami. Nablízku všude lesy jehlinové a za nimi je vidět vrchole Krkonošských hor, jak čnějí do oblak.

Minulo tenkráte, když jsem tam byla, as deset let od té doby, co město skoro celé vyhořelo. - Panský myslivec udělal si podivné vyražení a začal střílet na rybníku blízko baráků divoké kachny. Naneštěstí chybil se kachny o celý barák a rána vlítla na doškovou střechu jednoho baráčníka, který mu byl dříve hrozil, že ho půjde žalovat, jestli střílení blízko stavení nenechá. - V málo okamženích byla střecha celá v plamenu. Bylo to ve dne a lidé vázali pšenice. Než se to sběhlo, byla část města v jednom ohni a do večera kolik set lidí bez příkrovu a - na žebrotě. - Po ohni stavělo se z kamene, a ne ze dřeva. Kdo mohl, kryl taškami a šindelem; ale i doškové střechy se vyskytly zase, poněvadž neměl každý, čeho by mu třeba bývalo. - Na náměstí bylo několik velkých domů, ale některé nebyly ještě dostaveny. Ostatně byly tu menší větší domky. Pěkný kostel, na němž byl nový krov, jakož i na věži, a fara byla též nově kryta. - Od fary, kterou dělila od kostela jen zahrada, zakončovalo se náměstí krátkou ulicí jako hrdlem a ulici tu jako brána uzavírala zbořenina nákladného někdy domu, který stál průčelím přímo proti náměstí. - Před ním bylo kousek zpustlé zahrady, ohrazené zdí; ale železná, mřížovaná vrata zmizela, a jen (...)

(......)