Božena Němcová

NÁRODOPISNÉ A CESTOPISNÉ OBRAZY ZE SLOVENSKA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Narozeniny a křestně hody

V některých stolicích panuje místy mezi mladými ženami nezpůsob, že neřády mají, ba že se i za to stydí, když zůstanou hned v první době manželství s útěžkem. Nevčasná tato stydlivost zavádí mnohou tak daleko, že si od toho pomáhá a raději zdraví svoje zhubí, než aby měla první rok již dítě. – Nesvědomitých bab najde se všude, které lehkovážným takovým ženám rady dodávají. – Bývá ale často takovéto prohřešení se proti zákonům přírody trpce trestáno. – Na štěstí není zpozdilost tato obecná a nejméně slyšeti o tom mezi Slováky. – Obyčejně těšívá se mladá žena, když zbadá (pocítí), že je matkou, a něj víc naprvodieťa, a muž radostí unesen slibuje jí: „Žena moja, keby si ty chlapca mala, držal bych ti dojku, kuchára, kuchárku, šafára, šafárku!“ – Což by si ona míti ani nežádala. – Když má přijíti žena do polohu, uchystá jí bába lože do kouta jizby a zastře je bílými záclonami, aby na ni cizí lidé neviděli a jí neuřkli. Tam ženu po porodu uloží (zapostělí) a tam drží postielky, jak v Novohradské i jinde říkají. – Porod odbývá se na zemi, na slámě, a sice proto, že se Pán Kristus též na slámě narodil. – Když přijde ženě vojatování, naleje bába svařený malinový kořen na dno převrácené dížky, s níž to musí žena vypíti. – Horší než tento pověrečný, ale neškodný lék je to, že dávají nezkoušené, sprosté tamější báby ženám při porodu pálenku píti, aby se opily a bolest necítily. – Podléhají tam vůbec ženy, zvlášť při rodění, tolika nesmyslným pověrám, škodlivým zvykům a tak nelidskému zacházení nerozumných bab, že se to ani psáti nedá. – Bylo by velmi zapotřebí, aby v každé obci byla dokonale v babictví vyučená bába, by konečně přestaly panující tam hloupé předsudky a nešvary a ženy aby nebyly v nejnebezpečnějších chvílech svého života dány do rukou nevědomým bábám, jejichž ledabylou zkušenost, než jí nabyly, mnohá žena zdravím i životem zaplatit musela, neboť „běda slepici, na které se jestřáb učí“. – Jak se dítě narodí, vykoupá je bába, zavine a položí pod stůl, na němž leží načatý chléb, aby dítě dlouhá léta chléb se stolu toho jedlo. – Potom vloží je otci do náručí, a když je otec požehnal, položí je někam stranou, ale hlavou, nikoli nohama proti dveřím, aby neumřelo a vynášeti se nemusilo jako umrlec. Do první koupele hodí se peníz, aby bohaté bylo, a do plének zavine se mu kousek chleba a soli, aby je nikdo neuhranul. – Narodilo-li se na nov, předpovídá se mu, že bude krásné, na starém měsíci narozené nebývá prý krásné, ale což platno – není každý den nov! – Dítě v čiapce narozené bývá šťastné.– Krst odbývá se záhy po porodu, ale děvčata krstí se obyčejně ráno, aby se též časně vdala. – Před křestem roznáší se radostník kmotrům a rodině a spolu zve bába kmotry, jichž bývá několik. Chlapcova prvního kmotra zovou v Gemeru krstný otec, kmotru děvčete krstná matka. Než jdou ke křtu, postaví se s děvčetem kmotra, s chlapcem kmotr na práh a třikrát přes něj dítě pohoupají, aby vždy vesele přes něj kráčelo. Hned po (...)

(......)