Božena Němcová

NÁRODOPISNÉ A CESTOPISNÉ OBRAZY ZE SLOVENSKA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Svátky

Ze všech ročních svátků slaví se nejvíce vánoce čili kračún, jak svátky ty jmenovitě v Novohradské a v Gemeru nazývají. Na vánoce musí míti každý ne-li celý, alespoň zčásti nový oblek, jídel musí býti hojnost jak v domě bohatého, tak v chýžce chudého, zkrátka všude a ve všem musí býti patrný Štědrý večer a Boží hod. – Na Štědrý čili Dohviezdný večer postí se každý dospělejší člověk přes celý den a matky slibují i dětem, pakli jísti nebudou celý den, že uvidí večer zlatého beránka, ale nevidělo ho prý ještě žádné, jako u nás v Čechách slibované dětem zlaté prasátko. – Do večera musí býti vše upraveno, aby když hvězda vyjde, všickni domácí pospolu k večeři zasednouti mohli. – Stůl pokryt je bílým plátěným ubrusem; v každém rohu leží bochník chleba a uprostřed stolu mísa naplněna obilním zrnem. V Trenčínsku pokládají stůl obilními klasy, než ho pokryjí ubrusem, do každého koutu izby postaví nevymlácený snop a podlahu postelou slámou, na níž rodina v noci spává přes celé svátky, na památku, že i Pán Kristus v Betlémě na slámě ležel. – V Detvě (ve Zvolensku) položí se na stůl veliký koláč, v němž je od všetkého korenia. Koláč ten pekou gazdiny na Štědrý den přede vším jiným pečivem a zaměšují naň těsto rukoma; – zaměsivše vyběhnou do sadu otírajíce si ruce o stromy, aby mnohé ovoce rodily. – Koláč zůstane ležet na stole přes celé svátky a po svátcích teprv rozdělí se mezi domácí. – Taktéž stůl pokryt zůstane od Štědrého večera až do Nového roku přes celé svátky, a chléb na něm i obilí, aby po celý rok požehnání bylo v gazdovstvu a chléb nikdy na stole nechyběl. – Obilí co svěcené se uschovává a z jara mezi jiným se vyšívá, aby se prý hojněji urodilo. Sláma s podlahy a ze snopů nevyhodí se, ale spálí. – Také bývá vždy za stolem prázdná mísa uchystána, do níž hospodář při večeři od každého jídla tři lžíce ukládá; to je výsluha domácímu statku (dobytku), o němž se povídá (jako i v Čechách), že o půlnoci mluví řečí lidskou, a to že prý si povídají o svých hospodářích, přejíce hodným, aby se jim dobře vedlo po celý rok, zlým pak, aby skapali. – A proto dá se jim. po večeři ode všeho trochu, i oplatky i chléb; slepicím dávají praženého ovsa, aby hodně vajec nesly, a kohoutu mimo to i stroužek česneku, aby bujným byl. – V Detvě, též o Štědrý večer, kladou okolo stolu řetěz, který tam ležet nechávají přes celé svátky a potom stranou ukládají. – Po tento čas nepůjčí také žádný sedlák koně, ani bratru, boje se, aby se mu v letě neztratili. – Z jara, když prvníkráte s koňmi neb voly na pole jedou aneb když prvníkráte krávy, telce, ovce na pasu vyhánějí, pouštějí je z chlévů přes ten řetěz, aby se celý rok držely tak pohromadě, jako se držel řetěz tento od Štědrého večera do Nového roku. – Ve Zvolensku uvaří gazdina trochu hrachu, napolo jen; před večeří jde do izby a hodí do každého kouta hrst, aby požehnání boží bylo v celém domě po celý rok. – Někde zase hodí gazda první tři lžíce hrachu, co se k večeři na stůl přinesl, na stěnu; když (...)

(......)