Božena Němcová

LISTY II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

152. Elišce Lamelové

V Šljačské kúpeli 12/9  55.

 

Má milá roztomilá Lizinko!

 

 Chtěla jsem se Vám ozvat, dříve než jsem Váš milý listek obdržela, ale naši doma chtějí vždy, abych hromadu a kopu napsala, a pak je hned psaní těžké a nemohu jiné přidat. Ale abych na Vás zapomněla, to Vám nesmí na rozum přijít, i kdybych déle ještě psát neměla, na tak krátké lokte já přátelství neměřím, má drahá, abych jsouc za humny zapomněla již na svoji milí. — Já vím, že chcete vědět, co já asi celý den dělám a jak se mám; nuž koupám se, piju, jím a běhám, pak trochu píšu a hodně spím, sám pánbůh se nemá lepší, a ráj mám před očmi. Lizinko milá, přála bych Vám podívat se do zdejších krajin, jsou to rozkošné kraje, a já s mého pokojíku vidím na hory zúkol vůkol; jen se zeptejte bratra, on tu byl a poví Vám, jak zde krásně. Při svitu i mraku zaklopena je dolina hustou mhlou, jako by se veliké vlny řeky v ní převalovaly, a nade mhlou vyvstávají modré vrchole hor a do samých oblak čněji, vyšší nižší, špičaté i homolovité. Tuty dni ráno podivila jsem se, byla proti východu duha a hezky dlouho potrvala, každý se divil, časně zrána (bylo k sedmé hodině) ještě jí neviděli. — Mezi sedmou a osmou hodinou se já koupávám v kúpeli všeobecné, neboť to zde není, aby mohl mít každý svou kúpel neb vanu, komu svědčí teplejší voda, ti se koupají ve vřídle, co se hodně teply ze země vaří, a kterým studenější, jako mně, ti v studenějších; studenější jsou tu tři. Po vykoupání trochu běhám po chodbě a jdu si vařit snídání — po snídání něco čtu neb píšu, asi hodinu, pak se chutě ustrojím, vezmu pohárik a jdu k „medokyšu“, tak nazývají Slováci vřídla kyselá a vůbec minerální vody. Ráno píju medokyš vlažný, pak se procházím trochu po zahradě, jež tu po vrchu dolů dost hezky zřízena je, a o půl dvanácté pospíchám do Hajník (dědiny to dobré čtvrt hodiny od Šljače v dolině) — k obědu na faru. — K obědu míváme každý den baraninu a všeliké zušpeisy, ale mně to chutná, ať je cokoli, a kuchařka Anka je hezká Slováčka a umí jídla čistotně připravit. U oběda povídám panu farářovi o Praze, a kde co nového chytnu, a on mi povídá o svých jalovičkách, bujáčkách a o svém gazdovstvu. Po obědu pomůžu mu trošku vylupovat bob a pak cárám (...)

(......)