Božena Němcová

BÁSNĚ A JINÉ PRÁCE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Výstup šestý

LAMOIGNON. PŘEDEŠLÍ.

LIONNE: Přítel president, vzácná to čest!

LAMOIGNON: Odpusťte, milý bratře, nejsemť pánem svého času. – Tu jsou milosrdné spolky, dobročinná nadání, opravy universitní, zřizování škol, a co vše do života muže sahá, který by rád budovu státu na mravní základ postavil –

DUBOIS: Jak viděti, jdou vám starosti ty k duhu.

LAMOIGNON: Myslíte, doktore? – Ohledejte mi puls! – Avšak ne – nechtě – nevěřím již lékařům.

DUBOIS: Vy, který tak oplýváte věrou? Kdopak vás o ni připravil?

LAMOIGNON: Naši satirikové! Doktůrku, nyní si v Paříži ze všeho posměch tropí.

LEFEVRE: I ze studium průmyslu bavlnářského.

LAMOIGNON: Bavlna – jak přicházíte na bavlnu?

LEFEVRE (stranou): Hle, hle, jak se zarazil. (Hlasitě.) Ovšem, co se ve Francouzsku tolik ovcí ostřihuje, nemůže o bavlně řeči býti, je-li pravda?

LAMOIGNON: Tím narážíte na advokáty, pane parlamentní rado! Od té doby, co nám naši moderní satirikové pověděli, jací notáři jsou, nedá se ovčí stříž k ničemu lépe přirovnati nežli k procesům! – Nechme toho! – Milý Lionne, přináším vám nepříjemné vyřízení.

LIONNE: Přítel Lamoignon bývá vždy jen poslem míru!

LAMOIGNON: Nerad převzal jsem záležitost, která vám mrzutost způsobí. – Požívání všeobecné důvěry má také své zlé stránky.

LIONNE: Jen předneste svoji žádost!

DUBOIS: Soukromná záležitost? – (Sahá po klobouku.)

LAMOIGNON: O nikoli doktore, veřejná! Až příliš veřejná! – Jistý počet ctihodných měšťanů pařížských, počtem dvě stě sedmdesát, uložili mně, abych vám podal tuto prosbu a za příznivý rozsudek se přimluvil.

(Vytáhne z kapsy veliký závitek papíru.)

LEFEVRE: Snad si přejí, aby z červených šátků limogeských clo se platilo? –

LAMOIGNON (stranou): Co jen chce ustavičně s těmi červenými šátky limogeskými?

LEFEVRE (stranou): Onen přítel průmyslu není jiný než Lamoignon.

LAMOIGNON: Dvě stě sedmdesát měšťanů pařížských žádá v onom listu – nepamatuji se dobře – myslím, že je to hříšná záležitost divadelní – žádají –

LIONNE (byl zatím četl): Maličkost! Zápověd Tartuffa!

LEFEVRE A DUBOIS: Je-li možná?

LAMOIGNON: Zápověď – co je Tartuffe?

LIONNE, LEFEVRE, DUBOIS: Tartuffe!

LAMOIGNON: Tartuffe – pravda – divadelní kus! – Myslí se, že by ve Francouzsku velké pohoršení to způsobilo, kdyby se mělo dovoliti provozování kusu, v němž všickni přátelé pořádku v posměch se uvádí.

LEFEVRE: Všickni, pane presidente? Jen jeden!

LAMOIGNON: Kdo to? Ovšem jen jeden –

DUBOIS: Který ale celou stranu representuje.

LAMOIGNON: Oněch dvě stě sedmdesát měšťanů vidí v zlomyslném tom kuse mnoho urážlivého a prosí pana ministra, aby provozování Tartuffa zapověděl.

LIONNE: Jedno jméno pohřešuji v tomto seznamu, a sice jméno vaše, Lamoignone.

LAMOIGNON: I co mně do takového světáctví? – Dle mé víry, která je skálopevná, spočívá dobrá věc na příliš pevných základech, než aby jí mohl takový modloslužebník Baalův v čem uškoditi.

LIONNE: Výborně, Lamoignone! Tutéž odpověď dejte vašim (...)

(......)