Božena Němcová

BÁSNĚ A JINÉ PRÁCE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Výstup čtvrtý

TITÉŽ. D’ALBERT.

D’ALBERT (v pozadí): Eh! No – no pánové, – vždyť pak toho chlapce udávíte.

NANGIS: Ah pan ďAlbert.

XAINTRAILLES: Generální kapitán Louvrů!

PETR: Ten se dobře nahodil. (Odejde.)

D’ALBERT (předstoupne): U všech všudy – Netřeba být ani ďáblem, ani kouzelníkem, kdo by vám chtěl osud váš předpovědět. Tvůj horoskop.

XAINTRAILLES: Ještě se po něm ptá, ježto Concinové vládnou a ježto mu hlava vězí mezi sekerou a špalkem – jako nám všem. – Spravedlivý bože – ježto trneme všichni strachem a hrůzou blednem.

SABRAN: On má pravdu, na mou věru – my se usmíváme pod sekyrou.

XAINTRAILLES: Oh ti Concinové!

D’ALBERT: Ty se chceš právě oženit s krásnou slečnou de Montluc, on, kteráž ti má přinést za věno náměstnictví v Dauphine? – Jest to krásný skvost, kterýž zdobí výbavu nevěsty tvé, – ale radím ti, pospěš si – tvůj dekret se má právě vyhotovit – ale pro Saint-Luca.

XAINTRAILLES: Proklaté duše ti Concinové!

D’ALBERT: Kýho ďábla! Sabrane, ký čert vám to také vlezl do hlavy, že jste unesl dceru starého židovského lichváře! To jen hříšek mladosti – není-li pravda – ale považte si, povídají, že si ten starý lotr dal vydrat skrze pana maršála a šlechetnou jeho choť ohromné sumy peněz – a že – a že opatrný dlužník by mohl snadno na to pomyslit, jak by se dluhu zprostil, kdyby dal spálit na jedné hranici únosce židovky – i židovku ovšem i věřitele –, nestoupá vám do nosu čoud hořících otýpek, Sabrane?

SABRAN: Vždy a všady ti Concini.

D’ALBERT: Ti –

NANGIS: o tobě vědí, žes se mnou jedna duše, žes můj nejlepší přítel, vědí, žes povolán nastoupiti po mně v kapitánství královského hradu – vznešené to místo, kteréž člověku dává v každou dobu přistup ku králi. Monseigneur ďAncre a Eleonora Galigai, jimžto se zalíbiti se ti nepodařilo, posadí tam někoho ze svých přívrženců. Příteli, nejlepší ty příteli můj, za první příležitosti dají ti místo služby dýku nebo provaz. (Obrátiv se ke všem.) Nu teda, co říkáte mému proroctví?

NANGIS: Tropíš šašky? – Ale ty sám?

D’ALBERT: Já? – Já se dám do boje.

XAINTRAILLES: To se mi líbí!

D’ALBERT: A svolám okolo sebe všecky lidi dobré vůle!

NANGIS: Tu nás máš, Sabrana.

XAINTRAILLES, NANGIS.

SABRAN: Ano – učiňme hon na ty Concini!

NANGIS: Ano a za jasného dne! Zanechme již temné úklady těmto dobrodruhům – a vzhůru – kordem kupředu! Při nich je lest, při nás je síla!

D’ALBERT: Síla? – A kde ji vzít? – Kdež máte velmože Francie od té chvíle, co sekera Tanneguy-Duchátela přeťala žití Karla Burgundského?

NANGIS: A ty soudíš?

D’ALBERT: Já soudím,

NANGIS: že moudře zvednout zbraň, kterouž jsi pohrdl. Ano lest proti lsti. Štveme chytře Condéa proti ďAncrovi a ďAncra proti Condéovi: nenávidíť se oni již tolik, že se sražením navzájem rozdrtí, a my jich doděláme nadobro, sebranými ostatky.

XAINTRAILLES: D’Ancra proti Condéovi? – Ale vždyť pak udělali alianci – jdou teď pospolu – snad (...)

(......)