Božena Němcová

BÁSNĚ A JINÉ PRÁCE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Výstup desátý

TITÉŽ. BEATRIX. GASTON. MARKÉTA. Pak RAYMUND.

BEATRIX (běží k otci): Otče!

GASTON (též tak): Raymunde!

PETR (vstává): On není mrtev! (V tom okamžení vejde Raymund postrašený a upustí paklík.)

BEATRIX: Co se stalo, otče můj?

PETR: O můj bože! Panno, – stalo se, co se mohlo stát již dávno, ty mašiny se rozstřelily, a div že vám to otce nezabilo!

BEATRIX (objímajíc Raymunda): Ah!

RAYMUND: Upokoj se. – Nejsem chválabohu ani raněn ani mrtev.

BEATRIX: Ah. – Již tě nenechám samotná. A já tam hovořím pokojně a mluvím o štěstí – oh to je hrůza!

RAYMUND (ji objímaje): Jen se upokoj – dítě –, vždyť nic není.

PETR: Vyť musíte být pravý salamandr, mistře Raymunde! (K Beatrici.) Pomyslete si, panno, – že jsem měl sotva času udělat skok až sem, jinak by mě to bylo i s ním zabilo!

RAYMUND (s úsměvem): A po smrti by ti bylo právě jako mně.

PETR (v nesnázi): Ně, já chtěl říci – no nechť – však můžete být rád, že jste tak vyvázl.

BEATRIX (s výčitkou): Zas takovou neopatrnost! –

RAYMUND: Co plátno, člověk se jich v každém věku dopouští. Ale nehubuj mne – tato bude má poslední – třeba mi čerstvého povětří –

GASTON: Je vám již lépe?

RAYMUND: Byl jsem jen trochu omráčen, nic více.

D’ALBERT (předstoupí, drží v ruce paklík, jejž Raymund upustil): Tuhle, mistře Raymunde, paklík, kterýž se zdá obsahovati vaši učenost. Ten velký červený kříž vypadá docela kabalisticky.

RAYMUND (sahaje živě po paklíku): Ah – to psaní – dejte, dejte jen!

D’ALBERT (se smíchem): Psaní? Snad zamilovaná dokonce!

RAYMUND (se přemáhá): Dovolte, ať vám poděkuji, milostpane!

D’ALBERT (stranou): Kýho čerta může mít v tom paklíku?

RAYMUND (stranou): Já trnu, povážím-li, že tyto listy –!

D’ALBERT (šeptem ke Gastonovi, bera jej za ruku a (...)

(......)