Božena Němcová

BÁSNĚ A JINÉ PRÁCE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Výstup desátý

ELEONORA. GASTON.

ELEONORA (odevzdajíc pážeti lístek): Králové matce. (Gastonovi.) Nešťastný! Co jste učinil?

GASTON: Povinnost svou.

ELEONORA: Měl jste na mne doma čekat!

GASTON: To byla smyčka. Bylať to vůle boží, že jsem dostal zprávu ještě včas, a tu jsem.

ELEONORA: Zdá se, jako byste se chtěl na mně mstít. Já dala jen vykonat rozkazy Jeho Milosti královské.

GASTON: Paní, rcete lépe královy matky.

ELEONORA: Budiž teda, králové matky. Já jsem jí povinna poslušností jako králi samému. – Já jsem ničím –

GASTON: Vy jste vším – Králová matka nemyslí a nejedná leč vámi. Král sám podrobuje se vaší vůli. A pakliže princ Condé nyní v Bastile, – jest to proto, že jste vy jej tam dala odvést, a pakliže král jeho zajetí podepsal, jest to proto, že jste vy mu stála po boku a vedla ruku jeho.

ELEONORA: Gastone!

GASTON: Eh, paní má, mějte smělost vyznat své smýšlení a hrdost skutků svých – Nejste více ve Florencii – jste ve Francii – Buďtež Francouzkou!

ELEONORA (s hrdosti): Pravdu máte, neníť to Italiánka ni Florenťanka ve mně – jesti to přijatá dcera Francie, kteráž zde jednala. Já chci zachránit Francii! – Já ji chci zachránit autoritou – já ji chci jednotou povznést. Cokoli poslání mému na odpor, je zločin. Já přišla z města, kdežto vzpoury a vyhnanství střídavě vládla, a znám ze zkušenosti, k jaké propasti se dostane národ, nemá-li ramena, jež by jej podporovalo, a pevné ruky, kteráž by jej řídila. Chcete-liž učiniti z Paříže druhou Florencii, z Francie druhou Itálii? Pak ovšem zapřete jednotu, obnovte Ligu, ozbrojte zámky své a cechy, ustrojte vzpouru na základě všelikých ctižádostí a marností – Pak nebudete mít více krále, budete mít králický – nebude tu více národu povolaného obnoviti svět, budete míti plno vůdců nájemných a žoldnéřů, kteříž budou prodávati sebe i Francii. Voltež!

GASTON: Dílo, o něž se pokoušíte, je veliké a snad oprávněné, ale prostředky vaše jsou špatné a cesty, kterýmiž kráčíte, poskvrněné krví!

ELEONORA (netrpělivá): Krví! Krví! – (Opanujte se.) Slyšte, Gastone, my bychom neměli spolu rokovat o takovýchto otázkách. Já jsem ženská – milosrdnost by měla býti první ctností mou. Vím to, příteli můj; – ale události námi vládnou začasté. Tento boj nemohl se skončit jinak. Nezbývalo mi než vybrati mezi vyhnanstvím – pro sebe, anebo Bastilou pro něho, nemůžete mne kárat, že jsem pamatovala na svou bezpečnost? (S úsměvem.) Ne – viďte že ne? (Tiskne mu rameno.) Nuže hovořme raději – posaďte se tu vedle mne, milý šlechtici, a promluvme jako jindy laskavě.

GASTON: Jsem vaším vězněm, paní má,

ELEONORA: Ba právě – já zapomněla – Vy jste svoboden.

GASTON: Jsa vězeň, nebyl bych vám zlořečil, ale pokud je pan Condé na Bastile, nemůže býti pro mne stání v Louvrů.

ELEONORA: Vy mne chcete opustit.

GASTON: Netajil jsem vám nikdy oddanost svou k princovi. Můj děd umřel za jeho děda a můj otec za jeho otce, smrt je mezi námi jako povinností rodinnou. Já nemohl umřít – ale aspoň nebudu (...)

(......)