Božena Němcová

BÁSNĚ A JINÉ PRÁCE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Výstup šestý

ELEONORA. GASTON. Gaston káže dvěma služebníkům postaviti koš a kyne jim, by odešli.

GASTON (nevida Eleonoru): O Beatrix, Beatrix má! Tyto perly budou krásně slušet k jejím vlasům – a tento věnec zvláště.

ELEONORA: Není-li pravda, Gastone?

GASTON: Paní maršálka! – – –

ELEONORA (s úsměvem): Má přítomnost vás překvapuje – ba snad nepokojí. Vida, tak je, když člověk nemá pokojné svědomí. Ale buďte s pokojem – já čekám na mistra Raymunda, kterýž šel s dcerou do vedlejšího kostela. Vy se ženíte, jak vidím?

GASTON: Ano paní má –

ELEONORA (vytrhuje list po listu z věnce mimovolně): Chválím výbor váš. Požádám mistra Raymunda o váš horoskop. Chci vědět, budete-li šťasten; – hle na to právě čekám, proto jsem zde.

GASTON: Avšak, paní, –

ELEONORA: Tak teda – vy se ženíte. – Vy se domníváte, že se dovedete sklonit pod přísné jařmo manželské a spokojíte se štěstím, kteréž vždy napřed znáte – všecko dle úmluvy – v pořádku odměřené –, takovým životem, v němž každý den přináší svou jednotvárnost a nudná každá hodina žádá svou oběť. Jděte mi – buďte upřimný, pane de la Force, přísaha, již složíte před knězem, nebude opravdovější než slovo, kteréž jste kdy ženské dal, – vy se vysmějete církvi, vysmějete se Bohu a svaté svazky sňatku rozváží se tak rychle jak vaše zamilované libůstky.

GASTON: Já miluji Beatrix.

ELEONORA: Kdož v tom pochybuje? – Či snad já, jižto jste miloval s obmyslem! – O neberte tento blaha klam. Vy jste se mnou dal protěžovati; vy jste ve mně vzbudil domněnku, že mě milujete, vy jste překvapil srdce mé a laskavost mou; a tak jste vzrostl – obohatil jste se – vzal jste v Louvrů postavení, kteréž vám jen oddanost moje uchystala; a pak, když vám peroutky narostly, uletěl jste; vy jste mnou pohrdl, mne potupil – zahodil – ba co více – vy jste mne zradil! – Já jsem nelítostná, není-li pravda?

GASTON: Kterýžkoli muž příjme za podporu ruku ženské, nadějiž se, že jej táž jednou bude poličkovat. Ze služby kapitána gard jsem se právě poděkoval. Nový člověk stojím zde před vámi. (...)

(......)