Jan Neruda

POVÍDKY MALOSTRANSKÉ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

VII
KOUSKY ZÁPISKŮ PRAKTIKANTOVÝCH

Jsem s prací hotov, co mám dělat! Odevzdat ji ještě nesmím, až zítra, vždy mne za první práci vyhubovali, že ani nemůže být dobrá a že musí být povrchní, když jsem s ní tak brzy hotov.

Budu si psát fejetónky z úřadu, obrazy každodenního žití, fotografie a biografie těch pánů a pánů kolegů a představených, blesky byrokratického života a praktikantské písničky. Anglický satirik psal cestopis o cestě vykonané po vlastním psacím stolku; já se rozjedu šíř, zabočím na všechny stolky sousední, rozjedu se po celé říši našeho pana presidenta, popíšu zemi i lid. Jen zdali ten lid dá příležitost k pikantní satiře! Proč by nedal! K satiře se nehodí jen zcela rozumný nebo zcela hloupý člověk; satira na tohoto by rozplakala, na onoho by sobě musela zajít ze stanoviska sférického a zkysala by v dokazování, že naproti věčnosti a všemu míru je vše směšné, co děláme.

Tamhle na toho ulízaného pana akcesistu nebudu musit přijít s filosofií sférickou, jen tak s pramalým zrcátkem, do něhož se tak pilně dívá. Je ke mně přívětivý, ptalť jsem se první den po něm, kdo je ten „krásný” pán, a on mne zaslechl. Ale ti ostatní-jak pilně píšou, jak pracují! To jsou tváře, to jsou hlavy, to jsou oči! Ani by se to k jinému člověku nehodilo než k úředníkovi, všechno dle předpisu! Je na těch obličejích vidět, že je „duševní” jejich práce nenamáhá a že ani jedinou jejich myšlenku nenapadne, aby se povznesla nad úřední normále. Je jim to patrně jedno, vyšlapují-li akta aneb užije-li se jich jako v Banátě tahounů, aby vyšlapávali obilí! Krok za krokem a vždy dle míry! Nu snad jsou mezi těmi duševními tahouny přece nějací trojánští koňově: zevnitř dřevo a uvnitř Řekové. Otevřem si je!

Jen pan rada si přeje odpočinku a čte noviny. Teď je odložil -

Ten se na mne podíval, když jsem ho prosil, aby mně také noviny k přečtení půjčil! Nepromluvil ani slova, ale já jen hořel a studem se mně až oči zalily, když jsem zase k svému stolku zasedal. Neviděl jsem nic, ale cítil jsem, že jsou ústa všech přítomných ustrnutím otevřena nad tou smělostí praktikantovou!

* * *

Kéž jsem zase v koleji s tou nadějnou vyhlídkou na všechno ve světě a na nic! Tady se mně vyhlídka úží, nevím - nevím, jak vysoko to přivedu!

Co stylistickou zkoušku dali mně první den úkol, abych popsal city při pohledu na lokomotivu. Zapřáh jsem před lokomotivu Pegasa a vyjel jsem si směle do říše lidských pokroků. Pan president prý vrtěl tuze hlavou a řek, že jsem divný člověk.

Ještě jsem s nikým nemluvil a už jsem zaslech, že mně říkají „Svornosti-“. Na všechen způsob půjde to ztuha! Kéž jsem zase v koleji! - Nejde to ale!

* * *

To je vzduch! Prométheova hlína voněla prý lidským masem, tady ti lidé zavánějí hlínou, ale ne mastnou.

Strašní lidé! Jsou asi tam, kde jsem byl co malý hošík, když jsem ještě špačka tlouk a německé myši za nožičky tahal. Tenkrát jsem četl německy psaného Robinsona, „In-sel“, myslel jsem, že je totéž co „Inslicht“, a přece se (...)

(......)