Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

Dvacátá druhá scéna.

Célie, Lélio, Sganarelle, jeho žena, komorná.

SGANARELLOVA ŽENA: Já nemám, dámo, chuť, tu s vámi vadit se a výstupy vám dělat prostřed ulice; však nejsem slepá přec a vidím, co je vidět: jsou vášně, za které by moh se každý stydět, a jiná zábava líp slušela by vám, než svádět toho, na nějž já jen právo mám.

CÉLIE: Ta aspoň upřímně se o své právo hlásí.

SGANARELLE (své ženě): Tebe, ty hubatá, sem nikdo nežádá si; když hájí mne, ty křičíš jako poštvaná, ze strachu, že ti vezmou tvého galána.

CÉLIE: Oh, jen si nemyslete, že vám ho snad beru. (Obrátí se k Léliovi) Tak vidíš, zda to lež. Nu, to mne těší věru.

LÉLIO: Co mí chce namluvit?

KOMORNÁ: Ach, pane bože náš! Kdypak se ukončí ten galimatyáš? Už dlouho poslouchám, co mezi sebou máte, a čím dýl poslouchám, tím víc se mi to mate, a tak mi nezbude než do toho se dát. (Postaví se mezi Lélia a svou pani) Vy odpovídejte a já se budu ptát. (Léliovi) Tak v čem vy její srdce shledáváte vinným?

LÉLIO: Že byla nevěrná a zradila mne s jiným; a když já, doslechnuv o sňatku osudném, štván láskou bezmeznou sem letím nocí dnem, a věřit nemohu v tak neslýchanou hanu, já bezdech přiběhnu a nalézám jí vdánu.

KOMORNÁ: Jak? Vdánu? Za koho?.

LÉLIO (ukáže k Sganarellovi): Za toho.

KOMORNÁ: Za toho že?

LÉLIO: Tak jest.

KOMORNÁ: Kdo vám to řek?

LÉLIO: On sám dnes.

KOMORNÁ (Sganarellovi): Pane bože, řek jste to opravdu?

SGANARELLE: Já řek jsem, že má žena je moje manželka.

LÉLIO: Já zřel vás pohřížena ve velké rozčílení nad mým obrazem.

SGANARELLE: To se ví: tady je.

LÉLIO: Dál od vás slyšel jsem, že k ženě, které vzal jste tento důkaz lásky, že k té vy připoután jste manželskými svazky.

SGANARELLE (ukáže na svou ženu): No toť. Já násilím to z jejích rukou vzal. Vždyť její nevěru bych jinač nepoznal.

SGANARELLOVA ŽENA: Jaké pak nesmysly tu pleteš dohromady? Vždyť já jen náhodou to našla ležet tady, a když pak vztekal ses a ten pán přišel sem (ukazuje na Lélia) a málem omdlíval, já k nám ho vedla jsem, a že to on je, jsem si nevšimla v tom shonu.

CÉLIE: Tím já jsem vinna, co se týká medailonu: mně výpad‘ z ruky, když šly na mne mrákoty, (ke Sganarellovi) a vy jste nes‘ mne k nám ze samé dobroty.

KOMORNÁ: Tak vida! Nebýt mne, vy byli byste v louží; k čemu ten babský rozum někdy neposlouží!

SGANARELLE (stranou): Smím za berný groš brát to, nebo nemohu? Však už jsem, panečku, měl vítr z parohů.

SGANARELLOVA ŽENA: Přec tohle docela mou starost nezkonejší. Nechci se mýlit, i když je to příjemnější.

(...)

(Moliére, Sganarelle)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville