Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

22. kapitola

V sobotu v osm Charlie vyzvedl Francesku. Vypadala nádherně.

Oblékla si jednoduché černé šaty, které zdobila šňůra perel, a měla hladký rovný účes k ramenům. Slušelo jí to. Charlieho trochu bodlo u srdce, když na něho Monique vrhla žalostný pohled. Seděla ve svém pokoji s paní na hlídání a vůbec se jí nelíbilo, že s ní nepočítali. Ale maminka jí moc hezky vysvětlila, že dospělí potřebují být někdy spolu sami. Monique namítla, že je to pěkně hloupý zvyk, a prý doufá, že už to nikdy neudělají. Mimoto paní na hlídaní je prý ošklivá. Ale když její matka a Charlie odešli, zdálo se, že to celkem zvládá. Hrály Monopoly a dívaly se na televizi.

Charlie vzal Francesku do Andiama v Bernardstonu a po večeři si šli zatančit. Rozhodně to probíhalo jako na opravdové schůzce.

Poprvé od té doby, co ji znal, se Francesca nechovala tak, jako by každých pět minut chtěla vyběhnout ze dveří, když osaměli.

Vrtalo mu hlavou, co se s ní stalo.

„Nevím. Asi jsem dospěla,“ řekla, když se o tom zmínil. „Někdy mě ta moje válečná zranění dost unavují. Nosit jizvy jako šperky člověka časem zmáhá,“ dodala a Charlieho to potěšilo. Uvažoval, zda to způsobily deníky nebo jen zapracoval čas. Možná se pomalu uzdravovala. A pak ho překvapila, když mu oznámila, že příští týden jede do Paříže. Volal jí její právník. Prodávali s Pierrem poslední zbytky majetku a ona musela podepsat nějaké papíry.

„Copak ti je nemůžou poslat?“ divil se Charlie. „Kvůli pár podpisům letět takovou dálku.“

„Přejí si, abych to podepsala osobně. Pierre nechce, abych později tvrdila, že mě k něčemu nutil, že v tom byl nějaký podvod nebo že jsem něčemu nerozuměla, což stejně nebudu. Zřejmě má dojem, že když to uděláme tváří v tvář, nedojde k žádnému nedorozumění.“

„Doufám, že ti zaplatí cestu,“ řekl Charlie bez obalu, ale ona se usmála.

„Je to na můj účet. Ale to mi starosti nedělá. Spíš se bojím toho, až zase uvidím Pierra a jeho ženušku. Dřív se mi z toho dělalo špatně, teď ani nevím. Možná to bude užitečná zkušenost. Třeba mi na tom ani tolik nezáleží jako dřív. Někdy o tom pochybuju.“ Zamyšleně se na něho podívala. Za tu krátkou dobu, co se znali, viděl, že u ní nastala změna.

„Bojíš se jet do Paříže?“ zeptal se upřímně a vzal ji za ruku.

Někdy je těžké se vracet. Svým způsobem se i on děsil návratu do Londýna, přestože po tom toužil.

„Trošku ano,“ přiznala se stydlivě. „Ale nezdržím se dlouho. V pondělí odlétám a v pátek jsem zpátky. Když už tam jedu, chci navštívit pár přátel a trochu nakupovat.“

„Bereš s sebou Monique?“ zeptal se. Dělal si o obě starosti.

Věděl, že ta cesta bude něco jako zkouška.

„Musí do školy a je lepší, když u toho nebude. Nechci, aby měla pocit, že ji do toho zatahujeme. Bude u spolužačky.“

Charlie přikývl. „Zavolám jí.“

„Bude mít radost,“ řekla. Chvíli ještě tančili beze slov. Líbilo se mu držet ji v náručí, ale netroufl si udělat něco víc, přestože by chtěl. Stále ještě cítil, že není připravená. A on patrně také ne. V poslední době mu toho hodně proběhlo hlavou, mnoho změn a mnoho nových nápadů, například touha po dětech i to, že už se na Carole tolik nezlobí. Vlastně si ani nebyl jistý, jestli se na ni ještě vůbec hněvá. Přál jí jen to dobré. Pouze si toužil, aby dostal od života to, co ona. Nebo Sarah a Francois.

(...)

(Danielle Steelová, Duch)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville