Knihy ke čtení online i stažení v PDF a ePub
NEJVĚTŠÍ ON-LINE KNIHOVNA V ČR

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

DÍL DRUHÝ
PILOTŮV DENÍK

HANNIBAL SMITH

Jmenuji se Robert Smith a je mi dvacet sedm let. Narodil jsem se v Pjatigorsku jako syn inženýra architekta a velitele letiště. Kdykoli jsem ve škole nebo jinde odpovídal tímto způsobem na otázku, čím byli moji rodiče, vzbudilo to často úsměv a já musel dodatečně vysvětlovat, že velitelem byl můj otec a architektem matka. Můj děd, Hannibal Smith, přišel do Sovětského svazu v roce 1948 a do konce života tesknil po Americe, ačkoli tam nepoznal nic dobrého. Byl totiž komunista a černoch, měl tedy dvojnásobný hřích, za který si vytrpěl své. Oženil se s Ruskou a z tohoto manželství pochází můj otec. Bydlili jsme blízko letiště v přízemním domku na úbočí kopce, v němž byl před časem důl na malachit. Můj dědeček měl v podkroví světničku, nevelkou, do posledního místečka přeplněnou svazky sušených bylin, sítí, ok a pytlíčků se semeny. V zimě trpěl mrazem, a tak si postavil podomácku veliký krb, s nímž jsou spjaty mé nejčasnější vzpomínky. Zemřel, když mi bylo osm let. Vzpomínám si, že to byl muž mimořádně vysoké, obrovské postavy, a kdykoli sešel dolů, naplňoval náš byt hromovým smíchem. Chytal mě do náručí, zvedal ke stropu a zpíval ruské písničky, které z jeho úst zněly tak nezvykle. Učil mě střílet z luku, lepit draky; vysypával dokonce střelný prach z nábojů otcovy dvojky a dělal mi ohňostroje, hrával si se mnou na lov na medvědy a vyplňoval mé dětství tak bohatě, že se mi v kritických okamžicích života zjevuje ještě dnes jeho tmavá tvář s kadeřavou, jako mléko bílou hřívou a se silnými bílými zuby, které ukazoval při svém nádherném smíchu. Měl jsem ho nesmírně rád. Svou hlubokou a věčnou touhu po vlasti skrýval přede všemi. Jen já, malý klučina, samojediný jsem někdy slýchal jeho neurovnané, s námahou do ruštiny překládané příběhy. Dědeček mě vodil do školy, protože do první třídy jsem začal chodit ještě za jeho života. Spolužáci mi ho záviděli, někteří, starší, se mne ptávali, jestli nebudu psát básně. Domnívali se totiž, že se stanu básníkem jako Puškin, jak tomu jasně nasvědčoval můj děd — černoch. Poesie mi bohužel nikdy nevábila, leda chápeme-li ji šíře a věříme (a já v to věřím), že se rozprostírá i daleko za hranicemi básní a že snáze než za stolem lze se s ní setkat v oblacích, v horách a v zápasech. Kdož ví, není-li právě tato víra nejvlastnějším důvodem, proč píšu tato slova v malé kabině Kosmokratoru, který se každou vteřinu vzdaluje od mého domova o 25 kilometrů. Nechci však předbíhat událostem. Bude-li tato slova číst někdo cizí, musí o mně vědět tolik, aby sám mohl rozhodnout, může-li mi věřit. Proto píšu o sobě.

Jako mlhou vidím ve vzpomínkách večery, které jsem strávil u dědečka. Dědeček uměl vyprávět a rád mi vyprávěl pohádky i příběhy, které jako šňůry exotických korálů spojovaly mnoho večerů, a já, hned rozechvělý, hned vzrušený, ale vždycky plný nadšení, naslouchal jsem mu tak, jak dovedou naslouchat snad jen děti a zamilovaní. Bylo mi už šest let, když se v jeho radostných pohádkách začaly ozývat temné tóny. Není ostatně vyloučeno, že tomu tak bylo již dříve, byl jsem však příliš malý, abych to pochopil. V těchto prvních letech byl pro mne dědeček něčím naprosto se lišícím ode všech ostatních lidí — říkám něčím, neboť pro mne byl něčím jako příroda mého rodného kraje, jako naše bělomodré oblačné nebe a lesy pod horami, do nichž jsem zapadal na dlouhé hodiny. Zdá se mi, že v tom je klíč k jeho tajemství: ostatní dospělí přicházeli a odcházeli z mého dětského světa, ale on byl prostě jeho částí.

(...)

 

(Stanisław Lem, Astronauti)

úvod ~ novinky ~ autoři ~ díla ~ galerie ~ historie ~ perličky ~ slovník ~ odkazy ~ fórum

mapa webuediční plánkniha návštěve-mail

 

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

 

© 1999-2024 Johanesville

TOPlist