Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
George Orwell: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub) za 183 110 Kč (-40%)
Náhodná ukázka:
ČÁST VI.
Hrob
1.
Dva strážní doprovázeli Ramba do provizorní kanceláře v prostředním baráku. Cítil, že ho zezadu najednou postrkuje čísi ruka.
Když ucítil páchnoucí dech thajského seržanta, pokrčil nos a vrávoral dál. Thaj ho nakopl do kotníku. Strážní přitom Ramba táhli kupředu a tak upadl. Snažil se zmírnit náraz o zem tím, že padal na ruce.
Sověti pozorovali seržantovo jednání a zřejmě o něm debatovali. Patrně se shodli: "Nechutné." "Na podlahu ne. Na židli," řekl Podovskij. Thaj pohnul rukou a stráže si Ramba nadhodily a doslova ho vrhly do židle.
"Jen klid," říkal si Rambo. "Zatím se nedá nic jiného dělat.
Klídek," umiňoval si. Jeho pohled se rozběhl od Sovětů, přes Thajce až ke strážným. Místnost byla malá, žárovka v objímce visící od stropu na kusu drátu dávala jen sporé světlo. Na kovovém psacím stole upoutal jeho pozornost mikrofon a vysílačka.
"Děkuji vám, seržante, teď můžete jít," řekl Podovskij. "Ale nechte tu, prosím, jednoho strážce." Thajec se podíval otráveně. Přes to vykonal, co mu přikázali.
Netrvalo ani patnáct sekund a byl pryč i s druhým strážcem.
Otevřeným oknem pozoroval Rambo, jak se stíny krátí. Slunce se opět blížilo k západu.
Podovskij se postavil u kovového psacího stolu. Byl asi tak stejně vysoký jako druhý důstojník, ale podstatně štíhlejší. Měl brýle s úzkou niklovou obroučkou, inteligentní, citlivý obličej, se zřetelnými rysy vypočítavosti. Byl to dobrý prototyp pro postavu bankovního ředitele.
Jašin byl něco docela jiného. Vlasy měl střižené až příliš nakrátko, zato vousy byly mohutné a husté a jeho široké, výrazné tahy bezesporu představovaly nordicko-mongolsko-kirgizskou směsici. Nápadně připomínal hlavu, která se vyskytovala na komunistických bustách. Mohl jim klidně stát modelem.
Krátké mlčení skončilo. Podovskij přistoupil k Rambovi a ukázal jeho vlastním nožem na jizvy na prsou.
"Vidím, že bolest vám není cizí. Snad jste už v minulosti měl příležitost seznámit se s mým vietnamským soudruhem?" Čekal.
"Nemáte k tomu co říct? Nevadí. Kapitán Vinh mě už informoval, že už jste tu jako host byl kdysi. Moje otázka se jenom snažila - jak bych to jenom řekl? - prolomit led." Byl očividně potěšen, jak to vystihl.
"Tak budete mluvit nebo ne? Proč mi vlastně nechcete prozradit své jméno? Co je na tom zlého? Pouze jméno!" Rambo se díval do země.
"Dobrá," řekl Podovskij. "Není to ovšem nejlepší začátek pro vztah, který se mezi námi ještě vytvoří a bude asi důvěrný. Ujišťuji vás, že zítra, pozítří a v dalších dnech mi budete vyprávět o věcech, které byste možná neprozradil ani milence." Jsi přesně stejný blbec, jako ti lidi doma, pomyslel si Rambo.
Milenka? Nepotřebuju milenku.
Přesto si v té chvíli musel vzpomenout na CO. Kde teď asi může být? Podařilo se jí uprchnout? "Vy víte zrovna tak dobře jako já, jak absolutně nesmyslná je pasivní rezistence," vedl dál svou Podovskij. "Z dlouhodobého hlediska je bolest špatnou náhražkou inteligence. Ale přesto s ní začněme. Pracujete přímo pro americkou vládu? Kdo jsou vaši místní informátoři? Kde máte základnu? V jakém stavu jsou přípravy na záchranu ostatních válečných zajatců? A tak dále a tak podobně, pane. Mám tady celou listinu takových otázek. Odpovíte mi na ně dobrovolně?" Rambo zase vyhlédl ven, kde se stíny prodloužily ještě více.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů