Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
George Orwell: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub) za 183 110 Kč (-40%)
Náhodná ukázka:
Jonáš seděl na jednom z nenatřených saladinů, browning s vypnutým tlumičem v ruce. Kdyby se objevil mrtvák, měl za úkol vystřelit do vzduchu. Ale nevím nevím — místo aby se díval po mrtvácích, spíš sledoval, co dělám.
* * * * *
Byl to dvoudenní boj — skoro agónie, ale nakonec se to povedlo.
Kritické okamžiky byly, když jsem pomocí hlasem ovládaného samojízdného heveru přizdvihoval první kolo, abych ho mohl nasadit na šrouby náboje — náboje naštěstí nebyly potažené maskovací vrstvou, tak bylo vidět aspoň něco. Už hledat otvor v neviditelné ploše disku je nechutné. Když jsem lícoval díry proti šroubům a krátkými povely dirigoval hever: „dopředu“, „dozadu“ a „nahoru“, kolo se rozhoupalo a začalo se na mne převažovat.
Udržel jsem ho.
Pak mi jedno kolo přejelo prsty na noze — lépe řečeno seskočilo mi na ně z heveru. Nemít boty s ocelovou špicí, měl bych nohu jako Kačer Donald.
Při druhém kole vlevo se právě v nejkritičtějším okamžiku přesunování z heveru na šrouby objevil mrtvák. Zrovna jsem ty tři nepoddajné kulaté metráky přidržoval jen jednou rukou, vratce vyvážené na hraně, a druhou rukou jsem se snažil chytit maticí závit. Mrtvák přišel ze strany, kde jsem ho spatřil v té samé chvíli co Jonáš. To už jsem měl tmavofialové prsty s dlouhými nehty kousek od krku — nedalo se než uskočit. V okamžiku, kdy mrtváka drtilo padající kolo, si Jonáš vzpomněl, že má pro výstrahu vystřelit. Z nečekané rány a kulky odrážející se mezi stropem a podlahou mne málem ranila mrtvice.
Povalené kolo jsem zdvihal dvě hodiny. Pořád podkluzovalo a polámaný mrtvák pod ním se mi snažil zakousnout do boty. S pomocí dvou heverů jsem kolo nakonec postavil — to už jsem byl tak vzteklý, že jsem nadával nahlas a mrtvákovi jsem rozdupl hlavu. Pak jsem rozmačkané a skřípající tělo odtáhl do fluidní pece a pak jsem se pozvracel.
Než uklízecí automat odstranil poslední stopy tohoto intermezza, relaxoval jsem na zádech na jednom ze saladinů. Přes zavřená víčka mi pronikalo světlo zářivky; představoval jsem si, že ležím na pláži a že to je slunce. Místo mořských vln mi v uších šuměla krev.
V jedenáct večer druhého dne jsem velkým elektrickým momentovým klíčem dotáhl poslední matici na 835 Nm. Jonáš mžoural ospalýma očima, ale tvářil se statečně; rozhodl se, když vytrvám já, že vytrvá i on.
Já, přestože mi ruce doslova padaly únavou, jsem se rozhodl, že kola dneska prosti dodělám:
„To je naposledy, co sahám na nějaký zatracený, blbý, kulatý pneumatiky!“ výhružně jsem drtil mezi zuby a lepil na matice pancéřové, maskovací vrstvou ošetřené kryty. Tím se saladin stal úplně neviditelným — jenom když člověk věděl, kde přesně je, tak se při pootáčení hlavou v místech hran jakoby vlnil vzduch.
Pneumatiky nejsou nafukovací, ale plné, mají tak zvaný sebeobnovovací inteligentní dezén a střední životnost milion kilometrů v jakýchkoli podmínkách. Ten milion je možná jen reklamní slogan, ale pneumatiky určitě vydrží hodně dlouho. Ten ‚sebeobnovovací inteligentní dezén‘ znamená, že se hloubka a struktura profilu mění podle aktuálního terénu. Podepsal jsem se do posledního volného rámečku v montážní části knihy — teď už zbývaly jen jízdní testy a testy zbraní.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů