Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

29. kapitola

Ještě než jim služebná nazítří ráno zatopila v krbu a slunce se prosadilo v chladném lednovém rozbřesku, klečela už polooblečená Marianna v okenním výklenku, aby využila chabého světla svítání, a pero se jí kmitalo po papíru tak rychle, jak to proud slz dovoloval. Elinor probudily vzrušené vzlyky: když ji takhle viděla, nejprve ji beze slov úzkostlivě pozorovala a pak na ni mírně a ohleduplně promluvila: „Marianno, smím se tě zeptat –?“

„Ne, Elinor,“ zněla odpověď, „na nic se neptej, brzy se všechno dozvíš.“

Zoufalý klid, s nímž tahle slova pronesla, vystřídal hned vzápětí nový nápor zármutku. Teprve po chvíli se vzchopila natolik, že mohla psát dál, a časté projevy žalu, kvůli nimž musela odkládat pero, dokazovaly přesvědčivě, že píše ještě naposledy Willoughbymu.

Elinor o ni starostlivě a nevtíravé pečovala, seč bylo v jejích silách, a byla by ji ráda chlácholila a konejšila ještě víc, nebýt toho, že ji Marianna se vší naléhavostí vrcholného nervového rozjitření požádala, aby na ni proboha nemluvila. Za takových okolností bylo pro obě dvě nejmoudřejší, aby nepobývaly spolu, a duševní nepokoj také vypudil Mariannu z ložnice hned, jak se dooblékla: jelikož toužila po samotě a přitom nevydržela na jednom místě, bloudila až do snídaně po domě, ale všem se přitom vyhýbala. U snídaně nic nejedla, ani se o to nesnažila, a Elinor zaměřila všechno úsilí nikoli na to, aby na ni naléhala nebo ji litovala, ba ani ji nesledovala pohledem, ale aby soustředila pozornost paní Jenningsové výhradně na sebe.

Jelikož paní Jenningsová měla snídani ze všeho stolování nejraději, prodlévala u ní dost dlouho, a právě když se poté společně usazovaly u pracovního stolu, přinesl lokaj dopis pro Mariannu: ta mu ho dychtivě vytrhla z ruky, zbledla jako stěna a vyběhla z pokoje.

Elinor, která z toho okamžitě pochopila, jako by byla zahlédla rukopis na obálce, že je to od Willoughbyho, se sevřelo srdce: sotva dokázala hlavu pozvednout a celá se zachvěla, až se lekla, že to paní Jenningsové jistě neujde. Dobrá ta dáma však jenom viděla, že Marianna dostala dopis od Willoughbyho, což se jí jevilo jako příhodný podnět k rozehrání vtipu, a také se v souladu s tím zasmála a poznamenala, že si teď Marianna doufejme pěkně počte. Elinořino zoufalství vůbec nepostřehla, neboť soustředěně odměřovala vlny na předložku, a jen co Marianna byla ze dveří, rozvíjela dál své úvahy: ‚ ••**“>•’ «í*Mln&É» •takfyfc*

„Namouvěru že jsem ještě neviděla žádnou slečnu takhle bezhlavě zamilovanou! Kdepak moje děvčata, v tom se s ní nemůžou rovnat, a že se kdysi také bláznivě navyváděly! Slečna Marianna je ale jako vyměněná. Doufám z celého srdce, že už ji nenechá déle čekat, trápí mě, když vidím, jaká je z toho celá špatná a usouzená. A prosím vás, kdypak se to vlastně budou brát?“

Elinor v té chvíli sice vůbec nebylo do řeči, ale takový frontální útok nemohla přejít mlčením, chabě se tedy usmála a odpověděla: „Opravdu jste, milostpaní, podlehla dojmu, že sestra je s panem Willoughbym zasnoubená? Já myslela, že jen žertujete, ale když se mne na to teď se vší vážností ptáte, musím vás poprosit, abyste tomu klamu déle nepodléhala. Ujišťuji vás, že bych se moc a moc divila, kdybych se dozvěděla, že se budou brát.“

(...)

(Jane Austenová, Rozum a cit)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville