Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

12

Člověku klesnou ruce, když zjistí, že muž podezřélý z vraždy má pevné alibi. Přesně tak působilo zjištění, že Teď Boone je falešná stopa, a ještě víc je zdrblo, že i Franklin Phelps je šlápnutí vedle. Bylo to smutné, ale bylo tomu tak. Večer, kdy Annie Boonová zemřela, strávil Franklin Phelps ve společnosti Lydie Forresterové. Chlapík, který v domě obsluhuje výtah, se upamatoval, že v devět vezl pana Phelpse nahoru a v jedenáct dolů. Tato skutečnost pochopitelně nevylučovala, že ve vymezeném čase nemohl zmizet po zadním schodišti, zavraždit a stejným schodištěm se vrátit. Jenomže hlavní schodiště vede do suterénu a do haly. V hale byla celou noc služba. Pan Franklin Phelps tudy prošel pouze v jedenáct. V suterénu zas hned u jediných dveří, kudy se dá vyjít, mastili celý večer údržbář s domovníkem karty. Phelps se v suterénu neobjevil. Phelps měl jiný zástoj. Annii Boonovou nezabil a to byla největší darda. Znamenalo to, že příslušníci 87. revíru si museli znovu namasírovat lýtka.

Ani jim nebylo dost jasné, proč se na tu honbu za vrahem Annie Boonové dali skoro všichni chlapi z oddělení. Všichni kromě Cottona Hawese. Cotton Hawes měl svou vlastní křižáckou výpravičku. Šel po vrahovi Rogera Havillanda. A přesto bylo vlastně příjemné podílet se na něčem, v čem jeli všichni. Udělali si z toho jakousi osobní soutěž. A taky měli co přetřásat, když se dovyprávěly všechny kameňáky. Bylo to ohromné. Bylo to jako bratrství.

„'Tohle je práce pro kočku,“ řekl Carella Klingovi. „Počkej, až ti bude tolik co mně. Takovej holobrádek to samozřejmě zvládá. Kolik ti vlastně je, Berte? Sedmnáct?“

„Šestnáct,“ odpověděl Kling.

„No jó! Pak ti tohle lítání nevadí.“

„Schody já žeru,“ pravil Kling.

„Jasně.“

„Chodníky taky.“

„Jasně.“

Stoupali po schodech do kulečníkové herny, která nesla nadnesený název Nebeská brána. Schodiště zrovna nevonělo jako schody do nebe.

Kling sice nevěděl, po čem to tu páchne, ale po ráji to určitě nebylo.

„Jako kluk jsem moc rád lítal po schodech,“ řekl Carella. „A chodníky mě taky bavily.“

„A všecko odnes čas,“ vzdychl Kling. „Ty máš vlastně před penzí, ne?“

„No právě.“

„Kolik ti je, Steve?“ zeptal se Kling. „Osmašedesát?“

„Devěta,“ ušklíbl se Carella.

„Nojo. Ale musím říct, že se pořád držíš. Nevypadáš tak špatně.“

„Spořádaný život,“ řekl Carella.

Stáli před Nebeskou bránou. Nenapodobitelné tukání koulí, putujících z kouta do kouta po zeleném suknu, doléhalo až k nim.

Vstoupili. Hned u vchodu byl malý skleněný stánek s doutníky a za ním osvětlovací deska a plešatý chlap. Ani si jich nevšiml, když se před ním zastavili. Měl vytaženou zásuvku od pokladny a počítal peníze.

Carella si počkal, až skončí, a zeptal se.

„Úrodný den?“

„Comme ci comme Via,“ zahučel plešatec. „Jestli chcete hrát, musíte si počkat. Mám narváno.“

Odstěhoval zbytek doutníku do druhého koutku úst.

(...)

(Ed McBain, Která stála za vraždu?)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville