Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

XIII

„Jsem zdráv! Opět zdráv!“ jásal hrabě František, když se vrátil k zákopu a kráčel po něm dál k dílské cestě. Rozčarování pominulo, ale zbylo v něm radostné vědomí mužné síly a chuti k životu. Chvíli ještě míhala se mu před očima jako plamen červená šerka, bělela se režná košile, prosvítalo a chvělo se nahé tělo, ale každým krokem obrázek se kalil, barvy bledly, bouře se utišovala…

„Kolik máme vlastně hodin?“ zastavil se a vytáhl z kapsy zlaté kuperky.^[181] Lesklá ručička ukazovala na čtvrtou a hrabě po dlouhé době náhle pocítil, po čem dávno toužil. Tělesný hlad, dravý a nezkrocený ho přepadl, takový, jaký míval kdysi po honech anebo jízdách, kdy se mu zdávalo, že by křemenky kousal, a kdy mu i prostý krajíc domácího chleba s hrnkem kyselého mléka v myslivně anebo hájovně chutnal líp než všecky lahůdky zámecké kuchyně francouzské.

„Kdepak vlastně jsem?“ otočil se na patě a rozhlížel se temným lesem. Panský zákop před ním prudce se svažoval k Šindelářovic koutu, pár kroků před ním hučel v těsném korytě potůček, zelené kapradí rozkládalo nad ním jemné svoje vějíře a za ním černaly se obludné balvany rulové, rozsypané od temene Sádku až dolů k Lachcům přes celý les, jak při některém převratu kůry zemské ohromná síla rozdrtila skalní ledovec, strhla jeho tříšť a rozsela ji po celé stráni až do údolí.

Dílský fořt Smrž seděl za jedním takovým mechem porostlým kamenem a už chvíli pozoroval hraběte Františka.

„Tudleno,“ myslil si, „kampak asi jde a copak tu chce? Do cesty mu nepolezu, ledaže by vytáhl trubičku a zatroubil, aby se přesvědčil, jsem-li v revíru.“

Jen si to pomyslil, trubka zavřeštěla.

Smrž ihned vytáhl z kožené tašky svoji, ozval se a s kloboukem v ruce blížil se k hraběti.

„Odkud jsi?“

„Dílský fořt Smrž, Excelenci!“

„Kde jsem?“

„Nad Lachci, na hranici mezi panským, klenckým a postřekovským lesem.“

„Jak daleko mám domů?“

„Půldruhé hodiny.“

„Kam máme nejblíž?“

„Do Klenčí.“

„Veď mě tam.“

Sešli hned na pohodlnou pěšinu, otáčející se kolem Šimanovic kopce, po chvíli už věž klenckého kostela jako šídlo propíchla kopec a za každým krokem pak vynořovalo se před nimi napohled tiché městečko.

„Zaved mě někam, kde bychom dostali dobrý domácí chléb a čerstvou kyselou smetanu,“ poručil hrabě a sliny se mu v ústech zrovna sbíhaly při pouhém pomyšlení, až selka položí před něj pecen vonného domácího chleba, položí k němu nůž a slánku, řekne: „Ukrojte si jako doma, já zatím skočím do lochu pro vrhlici mléka, aby bylo studené.“ Viděl už červeně pálený hrnec, jak se v teple po povrchu opocuje, jak se v něm bělá a žloutne hladina husté smetany, jak ji selka sbírá sběračkou do majolikového hrnečku, jak se táhne po jazyku a klouzá sama do žíznivého hrdla…

„Kam tě mám zavect, abys byl spokojen?“ uvažuje rychle Smrž a dívá se na statky, jež se k nim obracejí zády, jenom jejich sady a dřevěné stodoly v nich dívají se na ně. Pruhy plátna zabělely se mu před očima a hned se mu v hlavě rozjasnilo.

(...)

(Jindřich Šimon Baar, Osmačtyřicátníci)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville