Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

XLIII. John Keats (1795-1821.)

Syn pronajímatele povozů v Londýně žil a vyrostl v poměrech stísněných. Lékárnictví brzy zanechal a oddal se zcela literatuře, brzy však dostal chrlení krve a marně hledal úlevy v Italii. Básně jeho většinou jsou provaté ryzím duchem antiky a snivou něžností.

Z větších skladeb jmenujeme "Endymion", "Lamia", "Isabella" (dle Boccaccia), "Večer sv. Anežky" a zvlášť velkolepý fragment "Hyperion".

DEN ZMIZEL

Den zmizel již a všecko sladké s ním
ret sladký, hlas, dlaň, sladší ňadra bílá,
dech sladký sdružen šeptům tajemným,
lesk očí, pasu tvar i pružnost milá!
Již zbledlo kouzlo poupat v rozpuku
a krásy paprsk zmizel, očím báj,
mně z loktu krásy v plném souzvuku
tvar luzný zmizel, teplo, lesk a ráj.

Že večer moh tak záhy vše mi brát!
Teď svátek - ne svatvečer na svém klínu
počíná vonné, bdící lásce tkát
pro skrytou rozkoš závoj hustých stínů,
já přes den lásky missal probíral,
bych teď se modlil, postil se a spal.

LA BELLE DAME SANS MERCY.

1. Co je ti, bledý rytíři,
   tak zmaten, váháš, v tváři žel,
   již svadlo sítí u jezer,
   pták oněměl.
   

2. Co je ti, bledý rytíři,
   tak zhublý jsi a zdrán,
   veverky sýpka plna jest,
   však pustý lán.
   

3. Na čele tvém zřím liliji
   jest vlhká děsem, zimnicí
   však svadne bledá růže též
   tvé na líci.
   

4. Já potkal ženu na nivě,
   tak luznou jako dítě vil,
   zrak divý, nožka křídlo jen,
   vlas dlouhý byl.
   

5. Já květy ozdobil jí skráň
   i páže, tělo, - božský sen! -
   jak v lásce na mne pohledla
   a vzdychla jen.
   

6. Já zved ji svého na oře,
   jen viděl ji, až západ byl,
   u cesty stanouc, zpívala
   tu píseň vil.
   

7. Hledala pro mne kořínky
   a med a sladkou mannu tam
   a divně zněl ten její vzdech,
   ó jak tě ráda mám!
   

8. Mne zatáhla pak v elfů sluj
   a plakala a vzdychla pak
   až divými jsem polibky
   jí zavřel zrak.
   

9. A pak mne skolébala v sen
   a já jsem snil - ó jaký sen! -
   ten poslední, jemuž jsem vpad
   na svahu hory v plen.
   

10. Já bledé krále, panice zřel
    a bledých bojovníků řad,
    ti křičeli "damou sans mercy"
    jsi pro vždy jat!
    

11. Já v šeru viděl její rty
    se otevřely v děsný sten
    já zbudil se na svahu tom
    sám opuštěn.
    

12. A proto bledý bloudím zde
    a váhám, v tváři žel,
    kde svadlo sítí u jezer,
    pták nezapěl.
    

ÓDA JESENI

Ty dobo mlh a plodů zrajících,
ty slunce uzrálého věrný druhu,
s ním kane požehnání z dlaní tvých,
že střechy kynou v zralých hroznů kruhu,
s omšených jabloní že plod se chýlí
a zralost v jádro všeho proniká,
jímž kypí dýň a lísky slupka plní
se jádrem sladkým, květů veliká
jímž kyne v lukách žeň, kam včely pílí,
dnů teplých stálostí, že až se mýlí
neb cely plastvů jich se medem vlní.

Kdo ve tvých špižírnách tě neviděl?

(...)

(Jaroslav Vrchlický, Moderní básníci angličtí)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville