Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

6. kapitola

Doktor a pan Hautet odnesli omdlelou do domu. Komisař se za nimi díval a vrtěl hlavou.

„Pauvre femme,“ zamumlal. „Šok byl pro ni příliš silný. Nu – co se dá dělat. A nyní zajdeme na místo činu, pane Poirote.“

„Jak je libo, pane Bexi.“

Při procházení domem detektiv přejel pohledem schodiště a nespokojeně trhnul ramenem. Než jsme vyšli hlavním vchodem ven, prohlásil:

„Nechápu, že služebnictvo nic neslyšelo. Skřípání schodů, po nichž sestupovali tři lidé, by vzbudilo mrtvého!“

„Byla půlnoc, nezapomeňte. V tu dobu všichni tvrdě spali.“

Poirot však dál potřásal hlavou, jako by ani toto vysvětlení nepřijal. V zatáčce příjezdové cesty zůstal stát a ohlédl se k domu.

„Co je přimělo k rozhodnutí zkusit, jsou-li otevřené hlavní dveře, což bylo naprosto nepravděpodobné? Spíš lze očekávat, že by se rovnou snažili vniknout dovnitř oknem.“

„Jenže všechna přízemní okna jsou zabezpečena železnými mřížemi,“ namítl komisař.

„Nepatří tamhleto okno k ložnici, z níž jsme před chvílí odešli?“ ukázal Poirot k prvnímu patru. „Před ním stojí strom, jak vidíte. Není problém vylézt po něm.“

„Možná,“ připustil Bex, „ovšem nepodařilo by se jim to bez zanechání otisků v záhoně.“

Uznal jsem logiku těchto slov. Po stranách schodů, vedoucích k hlavním dveřím, se nacházely velké oválné záhony, osázené rudými pelargoniemi. Dotyčný strom vyrůstal doslova ze zadní strany záhonu, takže dostat se k němu znamenalo do záhonu šlápnout.

„Je sucho,“ pokračoval komisař, proto na příjezdové cestě nebo na pěšině otisky nezůstanou, kdežto v měkké hlíně ano.“

Poirot přistoupil těsně k záhonu a bedlivě jej prohlížel. Jak Bex upozornil, jeho rovný povrch nebyl nikde porušen sebemenší stopou.

Detektiv přikývl jakoby uspokojen a vykročili jsme dál, když tu se můj přítel rozběhl ke druhému záhonu a sklonil se k němu.

„Pohleďte, pane Bexi!“ zvolal. „Tady máte plno stop!“

Komisař s úsměvem přistoupil.

„Drahý pane Poirote, jsou to bezpochyby otisky zahradníkových okovaných bot. V žádném případě nemohou být důležité, vždyť na této straně neroste žádný strom, tedy odtud není příležitost vylézt do horního patra.“

„Pravda,“ přiznal detektiv zklamaně. „Tak vy soudíte, že tyto šlápoty nejsou důležité?“

„Ani trochu.“

A potom, k mému krajnímu překvapení, Poirot vyslovil tyto věty:

„Nesouhlasím s vámi. Mám tušení, že tyto otisky jsou zatím nejzávažnějšími důkazy, na které jsme dosud narazili.“ Komisař nic nenamítl, jen pokrčil rameny. Byl příliš zdvořilý, aby vyřkl svůj skutečný názor, a místo něho se pouze zeptal:

„Půjdeme dál?“

„Zajisté. Stopám se mohu věnovat později,“ vysvětlil detektiv zvesela. „Ty nám neutečou.“

Pan Bex nešel po příjezdové cestě dál k bráně, nýbrž odbočil na pěšinu, která v pravém úhlu uhýbala do mírného svahu a vedla zezadu k domu. Po obou stranách ji lemovalo křoví. Znenadání vyústila na nevelkou mýtinu s vyhlídkou na moře. Stála tam lavička a nedaleko ní kůlna na spadnutí. Několik kroků dál řada nízkých keřů vyznačovala hranici pozemků, patřících k vile. Pan Bex prošel živým plotem a ocitli jsme se na volném, travnatém prostranství. Rozhlédl jsem se a spatřil cosi, co mne udivilo.

(...)

(Agatha Christie, Vražda na golfovém hřišti)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville