Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

II

Ta sebevražda ho rozrušila více, než by měla, a paní Lambertová včera volala, že ruší dnešní sezení. Render se rozhodl, že věnuje ráno přemýšlení. S tímto rozhodnutím vstoupil do kanceláře, na hlavě klobouk a ústa zamračená.

„Viděl jste…?“ zeptala se paní Hedgesová.

„Jistě.“ Hodil kabát na stůl v opačném rohu místnosti. Přešel k oknu a podíval se dolů. „Jistě,“ opakoval, „neměl jsem zatemněná okna, když jsem jel kolem. Ještě tam uklízeli.“

„Znal jste ho?“

„Vůbec nevím, jak se jmenoval. Jak bych to mohl vědět?“

„Právě mi volala Priss Tullyová – dělá sekretářku v té technické společnosti, která sídlí v osmdesátém šestém patře. Říkala, že se jmenoval James Irizarry a byl to reklamní návrhář. Měl kanceláře v patře pod nimi. – To musel padat dlouho. Při dopadu už nemohl být při vědomí, že ne? Narážel do budovy. Když otevřete okno a vykloníte se – tam nalevo jsou…“

„To není důležité, Bennie – ví vaše přítelkyně, proč to udělal?“

„Vlastně ne. Jeho sekretářka vyběhla s křikem nahoru. Vypadá to tak, že mu nesla do kanceláře nějaké kresby a vkročila tam, právě když lezl pres parapet. Na kreslicím prkně nechal lístek. >Měl jsem všechno, co jsem chtěl,< stálo tam. >Nač ještě čekat?< Zní to jako vtip, ne? Nemyslím zrovna vtip, ale…“

„Jo. – Víte něco o jeho soukromém životě?“

„Ženatý. Děti. Uznávaný návrhář. O jeho práci byl velký zájem. Vůbec nepil. – Mohl si dovolit mít kancelář v této budově.“

„Pane Bože!“ Render se otočil. „Máte ho v kartotéce?“

„To víte,“ pokrčila silnými rameny. „V tomhle mraveništi mám přátele všude. Když není co dělat, probíráme, co se děje. Prissy je ostatně moje švagrová…“

„Chcete tím říct to, že když teď vyskočím z okna, bude za pět minut každý znát můj životopis?“

„Asi ano,“ našpulila v úsměvu své zářivé rty, „za pět nebo deset minut by ho už mohli znát. Ale neskákejte dneska, jo? – Víte, nebylo by to už nijak zajímavé, nepřineslo by to takový ohlas, jako kdybyste skočil sám.

Navíc,“ pokračovala, „vy jste člověk, který s lidskou myslí pracuje. Vy byste to neudělal.“

„Váš názor je v rozporu se statistickými údaji,“ konstatoval. „Lékaři spolu s právníky končí třikrát častěji sebevraždou než většina ostatních povolání.“

„Vážně?“ Zatvářila se polekaně. „Ustupte od toho okna! Musela bych pak pracovat pro doktora Hansona,“ dodala, „a to je hrozný bordelář.“

Přistoupil k jejímu stolu.

„Nikdy nevím, kdy vás mám brát vážně,“ prohlásila.

„Oceňuji váš zájem,“ pokývl, „opravdu jsem jím potěšen. Já se vlastně neřídím statistikou – jinak bych toho musel už před čtyřmi lety nechat.“

„Ale stejně by to byla událost,“ přemítala. „I teď se na vás ptá spousta novinářů… O co jim vlastně jde, nevíte?“

„Komu?“

„No, všem.“

„Jak to mám vědět, Bennie? Já jen trochu nahlížím do lidské duše. Kdybych tak dokázal najít hlavní příčinu sebevražd – a pak vymyslel způsob, jakým se jim dá předcházet – to by možná byla větší senzace než můj skok z okna. Ale to nedokážu, protože jediný a jednoduchý způsob neexistuje – pokud vím.“

(...)

(Roger Zelazny, Poslední obránce Camelotu)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville