Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub) za 528 238 Kč (-55%)
Náhodná ukázka:
Kapitola 4
KDYŽ SE KANTOR TAKHLE SPUSTÍ ... ČILI O ZÁPLAVĚ STUDENTSKÉHO HUMORU A JAKÁ Z TOHO VZNIKLA PASEKA
To bylo nějakého vyprávění o studentském humoru, to bylo chvály a nadšení. Načež pan autor si dovolí, aniž by pohnul brvou, říci chladnokrevně, že o studentský humor je hrozná bída. On totiž skoro žádný není. Jak to, prosím? řeknete zlověstně, a jak vidím, zaujímáte postoj zvaný střeh, pravá ruka připravena k punchi, levá provádí bezvadný kryt. Okamžik, prosím, ring je sice volný, ale věc se dá řešit kompromisem. Je totiž rozdíl mezi “humorem” jakožto literárním druhem a “psinou” coby projevem mládí a bujnosti.
A utrápení redaktoři studentských časopisů vám dosvědčí, že takzvaný studentský humor psaný studenty skoro vůbec neexistuje. A tak, když přišel poněkud úchylný kantor, jenž začal tuto odrůdu pěstovat, objevila najednou mládež studentský humor a vrhla se s chutí na tenhle vděčný druh krásné prózy.
Neblahý kantor pocítil na vlastní kůži tuto tvrdou skutečnost. Plodní humoristé jali se ho oblažovati svými prvotinami s žádostí, aby je posoudil. A je to trest hodně krutý, když někdo musí celé dny číst pozměněné výtažky z knihy, kterou sám spáchal. Představte si dále utrpení spisovatele, jenž je krajně nespokojen s vlastním slohem, když pojednou čte v každém studentském plátku žertovné příběhy, tímto odporným stylem pečlivě vypracované.
Vyskytli se i nadšenci, kteří sestavovali z výtažků oné osudné knížky divadelní scény. I bylo mi vypíti číši blínu až na dno, když jsem musel pročítat tato malá dramata, kde kantoři jakýchsi mně neznámých ústavů mluvili slovy kantorů přesně z knížky opsanými, ačkoli bylo nasnadě nahradit aspoň jejich výroky větami původními, ve škole odposlouchanými. Vysvětloval jsem si to pietou k dílu průkopníka a bylo mi jaksi mírně nevolno. Pravděpodobně příští studentští humoristé, tvoříce nová žertovná díla, budou jako při kompozicích užívati “Študáků” coby taháka.
To byl však jen počátek zla. Na mnohých ústavech dosud neměli přezdívky pro kantory a neváhali použíti “Študáků” jakožto příručky pro snadné tvoření názvů a přízvisek.
Zmínil jsem se již o tom, jak moji vlastní svěřenci mi odmítli podat pero, aby neupadli v podezření, že šplhají. Dalším důsledkem mého nepředloženého literárního počinu byl fakt, že moji žáčkové, mnozí povahy přímo beránčí, začali mi provozovati různé kanady a vyluzovali brajgl přesně podle knihy, doufajíce, že se mi tím zavděčí. I bylo třeba značného pedagogického umu, abych vysvětlil pošetilým dítkám, že jako si nelze dát karikaturu do legitimace místo fotografie, tak také není možno považovati humoristickou knížku za příručku a jakéhosi průvodce po střední škole od primy až do oktávy.
Naproti tomu mohu zaznamenati i zjevy blahé a potěšující. Sem tam totiž některý kantor kruťas zpytoval své svědomí a změnil se na kantora vlídného. Na jednom ústavě v srdci Čech se stal tento překrásný případ při hodině bývalého kruťasa.
Tercián byl vyvolán z němčiny na překlad a jeho spolužák sedící před ním držel mu před očima “taháka”, ale tak neobratně, že vyvolaný mohl jen slabikovat a často se přeřekl. I pravil bývalý kruťas vlídně: “Když už to čteš z taháka, tak to aspoň nečti tak blbě.” A studentík si postěžoval: “Když on mi to blbě drží.”
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů