Knihy ke čtení online i stažení v PDF a ePub
NEJVĚTŠÍ ON-LINE KNIHOVNA V ČR

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

Akce tohoto týdne:

George Orwell: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub)     za 183  110 Kč (-40%)

Kalendárium:

29.3.: Jo NesbøJo Nesbø
[29.3.1960]
slaví 64. narozeniny
29.3.: Jiří WolkerJiří Wolker
[29.3.1900-3.1.1924]
- 124. výročí narození
30.3.: Paul VerlainePaul Verlaine
[30.3.1844-8.1.1896]
- 180. výročí narození
30.3.: Karl MayKarl Friedrich May
[25.2.1842-30.3.1912]
- 112. výročí úmrtí
31.3.: Michal VieweghMichal Viewegh
[31.3.1962]
slaví 62. narozeniny
31.3.: Ota PavelOta Pavel
[2.7.1930-31.3.1973]
- 51. výročí úmrtí
1.4.: Nikolaj GogolNikolaj Vasiljevič Gogol (Николай Васильевич Гоголь)
[1.4.1809-4.3.1852]
- 215. výročí narození
1.4.: Milan KunderaMilan Kundera
[1.4.1929]
slaví 95. narozeniny
1.4.: François VillonFrançois Villon
[1.4.1431(19.4.1432?)-1463(1467?)]
- 593. výročí narození
1.4.: Edgar WallaceEdgar Horatio Edgar Wallace
[1.4.1875-10.2.1932]
- 149. výročí narození
2.4.: Hans Christian AndersenHans Christian Andersen
[2.4.1805-4.8.1875]
- 219. výročí narození
2.4.: Émile ZolaÉmile Zola
[2.4.1840-29.9.1902]
- 184. výročí narození
4.4.: Václav ČtvrtekVáclav Čtvrtek
[4.4.1911-6.11.1976]
- 113. výročí narození
4.4.: Jan DrdaJan Drda
[4.4.1915-28.11.1970]
- 109. výročí narození
5.4.: Vítězslav HálekVítězslav Hálek
[5.4.1835-8.10.1874]
- 189. výročí narození
5.4.: Allen GinsbergIrwin Allen Ginsberg
[3.6.1926-5.4.1997]
- 27. výročí úmrtí
6.4.: Isaac AsimovIsaac Asimov
[2.1.1920-6.4.1992]
- 32. výročí úmrtí
6.4.: Vítězslav NezvalVítězslav Nezval
[26.5.1900-6.4.1958]
- 66. výročí úmrtí
7.4.: Johannes M. SimmelJohannes Mario Simmel
[7.4.1924-1.1.2009]
- 100. výročí narození
7.4.: Jaroslav DurychJaroslav Durych
[2.12.1886-7.4.1962]
- 62. výročí úmrtí
8.4.: Jakub ArbesJakub Arbes
[12.6.1840-8.4.1914]
- 110. výročí úmrtí
9.4.: Charles BaudelaireCharles Pierre Baudelaire
[9.4.1821-21.8.1867]
- 203. výročí narození
9.4.: Egon BondyEgon Bondy
[20.1.1930-9.4.2007]
- 17. výročí úmrtí
9.4.: Zdeněk ŠmídZdeněk Šmíd
[17.5.1937-9.4.2011]
- 13. výročí úmrtí

Náhodná ukázka:

XIII

Probudilo mě burácení vodovodních trubek. Po otevření očí jsem si poprvé povšiml na stropě koupelny bílého štukového reliéfu, představujícího výjev ze života v ráji. Adam a Eva vykukují za stromy, na větvi číhá had s hlavou skrytou za haluzí, anděl za obláčkem sepisuje nějaké udání - skoro přesně tak, jak mi vyprávěl Barran. Barran! Rázem vystřízlivělý jsem usedl na podlahu. Před usnutím jsem se svlékl a ručník, kterým jsem si podestlal, mě neuchránil před chladem porcelánových dlaždiček. Byl jsem strnulý, ztuhlý, jako by se na mně už projevovala posmrtná ztuhlost. Ožil jsem teprve ve vaně pod proudem horké vody. Když jsem z ní vylezl, pohlédl jsem do zrcadla. Neudivila mě zestárlá tvář, protože včerejšek mi připadal jako propast času, která vyčerpala všechny mé síly, jako bych už prožil celý život a zbyla mi jen hloupá, během mytí dotírající písnička, kterou jsem slyšel z profesorových úst:

„Tak! Barák! Zájem Baráku - Antibarák, Antibaráku - Barák! Tak!“

Aniž jsem si to uvědomil, broukal jsem si ji i teď, o čemž mé přesvědčil pohyb vlastních úst v zrcadle. Ne, nijak jsem nezestárnul, jen jsem měl kocovinu, protože jen opilý jsem mohl přistoupit na návrh kněze Orfiniho. Spiknutí - Bože! On a já - dva spiklenci čili prostě Dvojice!

Málem jsem už zpíval, pro jistotu tlumeně, přestože koupelna byla prázdná a ani zvenčí nedoléhal žádný zvuk. Už jsem si zvykl na jídlo v nepravidelných a dlouhých intervalech - po včerejší pitce jsem ostatně neměl na nic chuť - tedy jsem si jen vypláchl ústa teplou vodou s kovovou příchutí a vyšel jsem ven.

Teprve cestou k výtahu jsem zjistil - zřejmě jsem se ještě docela nevzpamatoval po posledních zážitcích - že nevím, kam mám jít. Toužil jsem po klidu, napadlo mě tedy, že nejmoudřejší bude připojit se k nějaké velké skupině lidí. Tak se dostanu na nějaké shromáždění nebo schůzi a budu moci nenápadně přemýšlet, aniž bych byl vězněm koupelny - samota v ní mi začínala být odporná.

Jako naschvál jsem potkával pouze osamělé důstojníky, ke kterým jsem se nemohl přidat bez podezření. Proputoval jsem pořádný kus pátého a potom šestého patra, nakonec jsem odjel do osmého, odkud jsem si pamatoval, že na jedné straně hlavní chodby chyběla řada dveří, což naznačovalo existenci velkého sálu za touto slepou stěnou. Tady však bylo dnes úplně prázdno. Potloukal jsem se před domnělým sálem, a když se během deseti minut nikdo neukázal, netrpělivě jsem vstoupil.

Ocitl jsem se v jakési pobočce velkého muzea. V šeru stály na navoskovaných parketách řady dlouhých zasklených a osvětlených vitrín. Ulička, kterou tvořily, se zatáčela, avšak odlesky na temných stěnách dokazovaly, že vede dál. Za skly ležely na průhledných podložkách dlaně, samé dlaně, uříznuté v zápěstí, nejčastěji po dvou, přirozené velikosti i barvy, možná příliš přirozené, protože napodobená byla nejen matnost kůže a lesk nehtů, ale i chloupky na hřbetech. Ztuhlé v nepředstavitelném počtu poloh tvořily ve své nehybnosti jednou provždy jakési představení odehrávající se za sklem. Rozhodl jsem se nejprve projít celou sbírku, a potom se vrátit ke zvlášť zdařilým exemplářům. Času jsem měl dost. Míjel jsem ruce sepjaté k modlitbě i hraní karet, pěsti bílé zuřivostí, zoufalé i triumfující, výzvy, kategorická odmítnutí, ze stařeckých prstů splývající požehnání, žebrání, nestydaté návrhy, zlodějnu - tu rozkvétala za sklem těsným přitulením důvěrná, téměř usměvavá naivita, onde sálala marnotratnost, a vedle ní spojovala dlaně mateřská péče - tmavá ulička rozsvícených bedýnek se kroutila, šel jsem a šel, občas se zastavoval, abych vychutnal nějakou bukolickou, gestem sehranou scénu, a když jsem ji shledal jako příliš nasládlou, kráčel jsem dál; budil se ve mně znalec; už jsem jediným pohledem dokázal zachytit znázorňovaný výraz, odsoudit přehnanou nebo nedostatečnou expresi vitu a odejít - zastavoval jsem se ostatně pořád řidčeji, lehce znaven a znuděn - hledal jsem komplikované, tajemné - zpozoroval jsem, že tvůrce expozice vedla podobná myšlenka, protože v dalších částech točitého průchodu jsem nacházel stále úspornější, nenápadnější gesta, a nejen to - významy se rozdvojovaly…

(...)

 

(Stanisław Lem, Deník nalezený ve vaně)

úvod ~ novinky ~ autoři ~ díla ~ galerie ~ historie ~ perličky ~ slovník ~ odkazy ~ fórum

mapa webuediční plánkniha návštěve-mail

 

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

 

© 1999-2024 Johanesville

TOPlist