Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší stejně hodnotný obsah jako tyto stránky, ale v lepší podobě a s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub i PDF .
POZOR!!! Při této příležitosti dáváme mimořádně k dispozici pro prvních 100 zájemců slevový kupón na -40% na e-knihy na novém LD (při objednávce alespoň za 100 Kč před slevou). Kód kupónu je: nld2023
Akce tohoto týdne:
Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub) za 98 74 Kč (-25%)
Náhodná ukázka:
5.
Chvíli stála venku a tupě zírala na rychle projíždějící auta a cítila se jako malá holka, když ji táta vzal do kina a po skončení filmu se ocitla venku – oslněná, s polovinou mysli ve skutečném světě a druhou polovinou ještě ve světě filmového plátna. Ale ten obraz byl dostatečně skutečný; kdyby snad měla nějaké pochyby, stačilo jen se podívat na balíček, který držela pod levou paží.
Dveře za ní se otevřely a vyšel ten starý muž. Teď ji již nezneklidňoval, dokonce jí byl sympatický a usmála se na něj úsměvem určeným lidem, se kterými jsme společně sdíleli nějaké neobvyklé nebo nádherné zážitky.
„Madam,“ řekl, „udělala byste mi malou laskavost?“
Její úsměv vystřídal opatrný pohled. „To záleží na tom, co to je, ale nemám ve zvyku prokazovat laskavosti neznámým lidem.“ To, ovšem, bylo slabě řečeno. Neměla dokonce ani ve zvyku mluvit s cizími lidmi.
Vypadal téměř v rozpacích a to ji uklidnilo. „Ano, dobrá, asi se vám to bude zdát divné, ale mohlo by to prospět nám oběma. Mimochodem, mé jméno je Lefferts, Rob Lefferts.“
„Rosie McClendonová,“ řekla. Chtěla mu podat ruku, ale pak si to rozmyslela. Možná mu neměla říkat své jméno. „Já si opravdu nemyslím, že bych měla čas na to prokazovat nějaké laskavosti, pane Leffertsi – už mám trochu zpoždění a –“
„Prosím.“ Postavil svůj ošuntělý kufřík na zem, sáhl do malé hnědé tašky, kterou držel v druhé ruce, a vytáhl odtud jednu z těch starých knížek, které našel v zastáváme. Na obálce byl stylizovaný obrázek muže v černobíle pruhovaném vězeňském úboru, vstupujícího do otvoru, který vypadal jako jeskyně nebo vchod do tunelu. „Vše, co bych od vás chtěl, je, abyste mi přečetla první odstavec této knížky. Nahlas.“
„Tady?“ Rozhlédla se kolem. „Přímo tady na ulici? Proboha, proč?“
On jen opakoval „prosím“, a tak vzala knihu a myslela si, že když udělá, o co ji požádal, tak že ji pak nechá odejít bez nějakých dalších obtíží. Bude to v pořádku, začala si totiž myslet, že je asi trochu cvok. Možná, že není nebezpečný, ale v každém případě je praštěný. A kdyby se náhodou stalo a byl opravdu nebezpečný, ráda by na to přišla, dokud Půjčky & Zástavy města svobody – a Bill Steiner – byli ještě na dosah.
Kniha se jmenovala Temná pouť a napsal ji David Goodis. Když zahlédla, kdy byla kniha vydaná, Rosie si řekla, že vůbec není divné, že o něm nikdy neslyšela (ačkoliv se jí jméno románu zdálo slabě povědomé), protože Temná pouť vyšla v roce 1946, šestnáct let předtím, než se narodila.
Pohlédla na Roba Leffertse. Ten na ni lačně kývl a očekáváním se téměř chvěl… a možná také nadějí? Jak by tomu tak mohlo být? Ale určitě to vypadalo jako naděje.
Sama trochu teď rozechvělá, Rosie začala číst. Alespoň že první odstavec byl krátký.
„Byla to těžká rána. Parry byl nevinen. A navíc to byl ten typ slušného člověka, který nikdy nikoho neobtěžuje a chce jen vést klidný život. Ale druhá strana toho měla proti němu moc a on prakticky neměl, čím se bránit. Porota rozhodla, že je vinen. Soudce nad ním vynesl rozsudek na doživotí a odvezli ho do věznice San Quentin.“
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů