Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

NÁVRAT DOMŮ

McCulloch začínal shazovat krunýř. Přicházelo to, nedalo se tomu uniknout, nedalo se to oddálit, bylo to strašné – jako by se jeho tělo mělo roztrhnout na kusy – a přesto, bylo to tak známé, tak očekávané a vítané. Vlna za vlnou jím procházela palčivá, závrať způsobující bolest. Snažil se zavrtat co nejhlouběji do písku, zmateně hrabal svýma osmi nohama.

Měl strach. Byl klidný. Vůbec nevěděl, co se s ním začíná dít. Zažil to už stokrát předtím.

Bylo to stále blíž a blíž a vytlačilo to z jeho mozku všechny pochybnosti a po chvíli i všechen strach. Po celém jeho těle – od bodu těsně za hlavou až k prvním článkům vějířovitého ocasu – běžela dolů rozžhavená čára. Jako by na jeho krunýř byla nějakými obřími skleněnými čočkami soustředěna veškerá sluneční energie. A jeho měkké tělo uvnitř se napínalo, svíjelo, plnilo krunýř až k prasknutí. Ale ta tuhá skořápka na něm stále setrvávala, stále se nechtěla poddat tlaku. McCulloch si připadal jako v potápěčském obleku, který je mu najednou pětkrát menší.

Co je to sluneční? Co je to skleněný? Co jsou čočky? Co je to potápěčský oblek?

Tyto otázky se mu najednou vynořily v mysli přesně tak, jako ona malinkatá stvořeníčka s množstvím nohou, vyhrabávající se z písku před ním. Ale neměl čas na ně odpovědět. Opět to na něj udeřilo, tentokrát s ohromnou rychlostí a silou. Tlak se stával nesnesitelným. Zdálo se mu, že každým okamžikem musí vybuchnout. Zmítal sebou a točil se dokola. Tkáň v jeho klepetech jako by se najednou začínala scvrkávat, stahovat zpět, unikat z pevného objetí krunýře, ale zbytek těla se neustále rozpínal a narůstal.

Musí z té skořápky uniknout, než ho zabije. Musí se za každou cenu dostat z toho stahujícího krunýře. Zapřel se klepety a většinou svých nohou do písku, nadýmal se, rozpínal a tlačil. Pomyslel si, že je těhotný sám sebou a zuřivě se sám sebe snaží porodit.

Áách. Krunýř začínal praskat.

Byla to jen malá trhlinka vysoko na ramenou – ramenou? – ale hmota uvězněná uvnitř se rychle začala drát ven, rozšiřovala trhlinu a prodlužovala ji a v příštím okamžiku byl rohovitý krunýř roztržen po celé délce. Ách. Áách. Byl to nádherný pocit osvobodit se z onoho strašného sevření. Ale McCulloch ještě nebyl volný. Opatrně se naklonil dozadu a neuvěřitelně precizním způsobem vytahoval z krunýře nohu po noze. Připadalo mu to, jako by vytahoval nohy z nějakého velmi starého a křehkého oděvu.

Ale stále ještě nebyl svobodný, protože měl v krunýři svá hlavní velká klepeta. A dostat je ven si vyžadovalo velkou trpělivost. Přední končetiny se stále scvrkávaly a články krunýře jako by měkly a rozpouštěly se, ale přesto musel každé klepeto protáhnout štěrbinou mnohem užší, než bylo samo.

Prudký pohyb by mohl klepeta nenávratně poškodit.

Soustředil na ten úkol veškerou svou pozornost. Bylo to, jako by poroučel svým zápěstím, aby se ztenčila a on mohl vytáhnout ruku z rukavice.

(...)

(Robert Silverberg, Návrat domů)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville