Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

56. Setkání u peřejí

Při rozchodu a nástupu si Tapin povšiml, že Jiří nemá slibový odznak. „Ztratil jsi odznak, Jiříku!“ pravil mu. Jiří se začervenal a řekl: „Neztratil, Tapine. Sundal jsem ho! Budu si ho muset teprve znovu zasloužit! Cožpak ti Mirek nic neřekl?“

Tapin jen zavrtěl udiveně hlavou. Pochopil ale hned, že se mezi Jiřím a Mirkem včera něco stalo. Nevyptával se však na nic. Čekal, zda mu Mirek sám něco řekne.

Ten však již zmizel ve stráni nad táborem a po celé dopoledne se v táboře neukázal. Jeho šálek místo na hřebíku byl poklopen dnem vzhůru na rozdávacím prkně, což značilo: „Jsem pryč, do tohoto šálku nedávejte svačinu!“

Strání se oklikou dostal Mirek k svému nejmilejšímu místu, k peřejím. Zpívaly, bouřily, byly krásné i ve slunečním jasu.

Jiří a Joska ho zde našli sedícího, s hlavou opřenou o ruce na kolenou. Mysleli, že spí. Ale když došli až k němu a uschlé naplavené větvičky pod nimi zapraskaly, Mirek zvedl prudce hlavu. Když je spatřil, vstal a zadíval se odmítavě do zpěněné vody.

„Nezlob se, Mirku, že jsme přišli za tebou až sem!“ pravil pokorně Jiří, „a že jsme tě zde vyrušili! Víš, my jsme ti jen přišli poděkovat!“ Jeho levá ruka učinila chabý pohyb k podání, ale stáhla se zase zpět v rozpacích.

Mirek to viděl. Jeho dobrá ušlechtilá povaha se bouřila proti tomu, aby zde stál, povýšený nad těmi, kdož byli náhle pokořeni. Podal Jiřímu a Joskovi ruku a řekl:

„Tím je to vyřízeno! Věřím, že budeme zase ještě jednou dobrými kamarády. Jen co budeme od toho hrozného včerejška trochu dál!“ Pokusil se při těch slovech i o povzbudivý úsměv, ale nepodařilo se mu to.

Usedl zase na hromadu větví, kde seděl, když Jiří s Joskou přišli. Pochopili teď oba, že Mirek chce být zatím sám a tak odcházeli zpět do tábora, šťastni nad tím smířením.

Shluk chlapců u oznamovatele je upozornil, že je na něm něco nového. Snad novy úsek Alvarezovy cesty?

Ano! Již z dálky svítil žlutý papírek, pokrytý Tapinovým drobným písmem. Oba hoši se radostně rozběhli k oznamovateli a za chvíli již mohli číst Alvarezův úzkostí naplněny zápis:

„Zatímco venku nebe hoří jasem, my zmíráme v žaláři nejtemnějším. Kněz Tuchezel prohlédl, že nejsme OČEKÁVANÝMI a radí se praví teď se svými stvůrami o pořadu slavnosti obětí, a my máme být obětmi živými a mučenými. Bolest šílená a smrt věčná mají nám být dány místo pokladů nepřeberných - a to ještě z rukou těch, pro které jsme je chtěli vyzvednout!

Pomoc může přijít jedině zvenčí, od Rodriga, druha našeho věrného, který na ochozu pod oknem lehá. Nevěřím v ni však příliš! Ochoz je tak úzký a okno vysoko. Chytí Rodrigo klíč? Bože milosrdný, Maria Panno, Ježíši Kriste ukřižovaný, vdechnětež dovednost veškerou do jeho rukou! Psáno v kobce staré tvrze aztécké, v ceněné záři slunce zapadajícího.“

Hoši četli ten podivný zápis znovu a znovu, až Tapin za jejich zády promluvil:

„Jak jste asi již pochopili, hoši, četli jste právě poslední zápis Alvarezova deníku!“

(...)

(Jaroslav Foglar, Devadesátka pokračuje)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville