Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

Krátce po východu slunce ho probudil jezevec. Chodil po zadních nohách, měl na sobě obnošený blankytně modrý hedvábný župan a funěl Tristranovi do ucha tak dlouho, až ospale otevřel oči. Pak se důležitě zeptal: „Jste ňákej Thorn? Tristran toho jména?“

„Mm?“ zamručel Tristran. V ústech měl odpornou pachuť a jazyk suchý a jakoby chlupatý. Byl by se potřeboval ještě několik hodin prospat.

„Ptají se po vás,“ oznámil jezevec. „Tam u díry. Vypadá to, že si s váma chce promluvit jedna slečinka.“

Tristran se posadil a široce se usmál. Dotkl se spící hvězdy. Otevřela modré oči a zeptala se: „Co je?“

„Dobré zprávy. Vzpomínáš si na Viktorii Foresterovou? Jednou nebo dvakrát jsem se o ní cestou zmínil.“

„Ano. Nejspíš jsi o ní něco říkal.“

„Nu, jdu teď za ní. Čeká na mne u mezery.“ Zarazil se. „Podívej, no, možná bude nejrozumnější, když zůstaneš tady. Nerad bych, aby si něco myslela nebo tak.“

Hvězda se obrátila na břicho a schovala si hlavu do paží. Neřekla už nic. Tristran usoudil, že nejspíš zase usnula. Natáhl si boty, omyl si obličej a vypláchl si ústa v potoce a pak se vydal klikatě loukou mezi stánky k vesnici.

To ráno měli stráž reverend Myles, vikář ve Zdi, a hostinský Bromios. Mezi nimi stála zády k louce dívka. „Viktorie!“ zavolal Tristran radostně. Ale dívka se otočila a on viděl, že to není Viktorie Foresterová (která, náhle si vzpomněl a to poznání ho nadchlo, má přece šedé oči. Samozřejmě, šedé jsou. Jak si to jen mohl dovolit zapomenout?). Ale kdo by mohla být tato mladá dáma v elegantním klobouku a s přehozem přes ramena, nedokázal říct, i když se jí oči při pohledu na něho zalily slzami.

„Tristrane!“ zvolala. „Opravdu jsi to ty! Říkali to! Och, Tristrane! Jak jsi to mohl udělat? Jak jsi jen mohl?“ A tu si uvědomil, kdo ta dívka musí být.

„Louisa?“ oslovil sestru. A pak: „Ty jsi ale vyrostla, co jsem byl pryč. Byla jsi nohatá žába a teď je z tebe mladá dáma.“

Popotáhla a vysmrkala se do krajkového kapesníčku, který si vytáhla z rukávu. „A ty,“ řekla a opatrně si otírala z tváří slzy, „z tebe se stal pačesatý oškubaný pobuda. Ale vypadá to, že jsi v pořádku, a to je dobře. Tak pojď přece,“ netrpělivě mu pokynula aby prošel mezerou ve zdi k ní.

„Ale zeď-“ začal a trochu nejistě hleděl na kněze a na hostinského.

„Jen se neboj. Když Wystan a pan Brown včera dosloužili, odešli do hostince k Sedmé strace a Wystan se náhodou zmínil o jejich sporu s jakýmsi vagabundem, co tvrdil, že je ty, a o tom, jak mu zahradili cestu. Jak tobě zahradili cestu. Když se o tom dozvěděl otec, vydal se rovnou ke Strace a tak si je tam podal a tak jim vynadal, že jsem ho ani nemohla poznat.“

„Někteří byli pro to, abychom tě pustili dovnitř hned ráno,“ přidal se vikář, „a jiní zase, ať tě necháme venku až do poledne.“

„Ale žádný z těch, kteří tě nechtěli pustit, dnes neslouží,“ dodal pan Bromios. „Čemuž, přiznám se, předcházelo několik šikovných organizačních přesunů v rozpisech a to v den, kdy bych měl dohlížet na svůj stánek s občerstvením, važ si toho! Ale co, hlavně, že jsi zpátky. Tak pojď dovnitř.“ Napřáhl ruku a Tristran ji nadšeně uchopil. Pak si potřásl rukou i s vikářem.

(...)

(Neil Gaiman, Hvězdný prach)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville