Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub) za 528 238 Kč (-55%)
Náhodná ukázka:
1. kapitola
Kdo znal Catherinu Morlandovou jako malou holčičku, ten sotva tušil, že je jí souzeno stát se hrdinkou. Životní okolnosti, povaha jejího otce i matky, její vlastní osobnost i sklony - nic tomu nepřálo. Otec, povoláním farář, nebyl ani přezíraný, ani chudý, ba naopak, těšil se všeobecné vážnosti, třebaže se křestním jménem jmenoval Richard a nikdy nebýval fešák. Měl slušné soukromé příjmy a nádavkem k tomu obročí ze dvou farností - a nejevil sebeméně sklony držet své dcery pod zámkem. Matka byla obdařena praktickým zdravým rozumem, přívětivou povahou, a co je zvlášť pozoruhodné, pevným zdravím. Měla tři syny, než přišla na svět Catherine, a místo aby vydechla naposledy, sotva jí darovala život, jak by se dalo čekat, žila si pořád dál - a ještě porodila dalších šest dětí, viděla je vyrůstat a sama přitom ani nezastonala. Rodina s deseti dětmi bude vždycky zvána pěknou rodinkou, pokud jí nechybí žádná hlava, ruka ani noha do počtu. Morlandovi ale jinak na to označení neměli valné právo, protože žádný z nich krásy zrovna nepobral, a Catherine se v tom po mnoho let od ostatních nijak nelišila. Měla hubenou, neladnou postavu, popelavou, bezbarvou pleť, rovné tmavé vlasy a výrazné rysy; - tolik o jejím zevnějšku; - a stejně málo se jevila vybavena na hrdinku po stránce duševní. Dávala přednost chlapeckým hrám, a nejenže měla kriket mnohem raději než panenky, ale i než důmyslnější dětské zábavy: nechovala domácí myšku, nesypala zob kanárkovi, nezalévala růže. Zahrada ji nevábila, a pokud šla natrhat kvítí, tak většinou jenom z nezbednosti - aspoň tak můžeme usuzovat z toho, že ji vždycky více vábilo to, které měla zakázáno brát. - Takové tedy jevila sklony - a její schopnosti nebyly o nic výjimečnější. Nikdy si neosvojila a nepochopila nic dřív, než ji to někdo naučil, a občas ani pak ne, jelikož málokdy dávala pozor, a tu a tam projevovala vyslovenou zabedněnost. Mamince trvalo tři měsíce, než ji naučila nazpaměť Prosbu žebrákovu, a nakonec to její mladší sestra Sally odříkávala lépe než ona. Ne že by Catherine byla vždycky tak nechápavá: Gayovu bajku O zajíci, který měl mnoho přátel, se naučila stejně rychle jako kterékoli jiné děvčátko v království anglickém. Maminka si přála, aby uměla hrát, a Catherine byla přesvědčena, že se jí to bude líbit, protože moc ráda ťukala prstíčkem na ubohém starém spinetu, a tak se v osmi letech začala učit. Učila se rok a víc se s tím nemohla smířit - a paní Morlandová, která netrvala na tom, že se její dcery musí zdokonalovat navzdory neschopnosti či nechuti, jí dovolila, aby toho nechala. Den, kdy se rozloučila s učitelem hudby, byl jeden z nejšťastnějších v Catherinině životě. Nejevila zvláštní nadání pro kreslení; kdykoli se jí ale dostala do ruky rubová stránka nějakého matčina dopisu nebo jiný volný kus papíru, dělala v tom směru, co mohla, a pokreslila jej domečky a stromy a slepičkami s kuřátky, které všechny byly, jako by si z oka vypadly. - Psát a počítat ji naučil tatínek, franštině maminka: výsledky v obou případech nebyly nijak skvělé a vyučování se vyhýbala, jak jen mohla. Jaká to zvláštní směs protikladů! A přitom přes všechnu tuto očividnou lehkovážnost a nekázeň neměla v deseti letech ani zlé srdce, ani zlou povahu, moc málokdy si postavila hlavu, skoro nikdy se nehádala, byla hodná na mladší sourozence, s řídkými výjimkami, kdy je začala komandovat; zároveň byla hlučná a divoká, nechtělo se jí sedět doma ani dbát na čistotu, a nic tak nemilovala jako válet sudy z travnaté stráně za domem.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů