Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

5

To je to děvče, co utrápené bylo
a krávu se zlomeným rohem podojilo...

Dívce, která otevřela dveře chatičky číslo jedenáct v Zámku na pláži Calais, nemohlo být víc než devatenáct. Na sobě měla neforemné šortky a bílou halenu, volně přes šortky splývající. Sedlo haleny měla vyšívané žlutým a modrým květinovým vzorem, který se jí dobře hodil k dlouhým rovným vlasům a široko od sebe posazeným očím. Z toho, jak velké měla břicho, odhadl Matthew, že bude nejméně v šestém měsíci.

"Ano?" zeptala se.

"Hledám pana Hurleyho," řekl Matthew.

"Arthura Nelsona Hurleyho."

"Art tady zrovna není."

"Má brzy přijít?"

"Neřekl byste mi znovu, jak se jmenujete?"

"Matthew Hope."

"Zná vás Art?"

"Ne, nezná."

"To jste mi měl říct, než jsem vám otevřela. Cizímu člověku bych neotvírala."

"Kdybyste mě z toho deště pustila dovnitř," řekl Matthew, "tak bychom si snad mohli..."

"Kdo je to, Helen?"

Hlas jakéhosi mladého muže odněkud zevnitř.

"Nějaký Matthew Hope," zavolala dívka přes rameno. Náhle se za ní mladík objevil. Asi dvaadvacetiletý nebo třiadvacetiletý, hádal Matthew, se zrzavými vlasy, modrýma očima a pihovatým obličejem. Měl na sobě vybledlé džínsy, bledě modré tričko, stříbrem posázený pásek a sandály.

"Co tu chcete?" zeptal se.

"Jsem advokát," řekl Matthew.

"Rád bych..."

"Poslala vás babička?" zeptala se dívka najednou a oči se jí rozšířily.

"Proč jste to neřekl rovnou? Hned pojďte dál."

"Děkuji vám," řekl Matthew.

Zavřel deštník, setřásl z něj ještě ve dveřích vodu, a pak vstoupil do pokoje a zavřel za sebou.

Tak babička, pomyslel si.

V pokoji byly dvě postele, postavené vedle sebe. V rohu pár kufrů. Televizor. Otevřené dveře a za nimi koupelna. V koupelně nikdo.

Matthewa napadlo, jestli by jim neměl říct, že ho žádná babička neposílá.

"Jste Arthur Hurley?" zeptal se mladíka.

"To teda ne. Já jsem Billy Walker."

"A toto je vaše žena, pane Walkere?"

"Jsem Helen Abbottová," řekla dívka.

"Věděla jsem, že babička se nakonec přece jen ozve, Billy, neříkala jsem ti to?"

"Tos teda říkala, fakt."

"Ale proč vás poslala hledat Arta?" zeptala se dívka Matthewa.

"Art s ní mluvil jen po telefonu."

"Víte...," řekl Matthew.

"Chci říct, že Art se s ní nikdy osobně nesetkal. Poprvé za ní přece zašel můj táta, těsně před vánocema. A potom já, někdy minule] měsíc."

"Mhm," řekl Matthew.

"Vím, že s tátou jednat nemůžete, když leží v nemocnici. Ale můžete jednat se mnou, ne? Já jsem přece vnučka, Art žádnej její vnuk není. Co má ksakru Art co společnýho s babičkou?"

Matthew opravdu nevěděl, co má co Art společného s babičkou, a vlastně ani nevěděl, co má společného s Helen, ledaže by ji byl zbouchl. Věděl jen, že Arthur Nelson Hurley je majitelem auta, které v sobotu odpoledne parkovalo v ulici proti Parrishovu domu. V tom autě seděli dva mužští a pozorovali dům. Jeden byl asi čtyřicetiletý, černě oblečený. A druhý mladý zrzek. Billy Walker je také zrzavý a nemůže mu být moc přes dvacet. A ten v černém byl podle Matthewa jistě Arthur Nelson Hurley.

(...)

(Ed McBain, Dům co postavil Jack)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville