Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

Kapitola třináctá

Po více než sto let se na Ostrově delfínů tradovala strašidelná pověst. Johnny by se o ní byl dozvěděl už brzy, ale náhoda tomu chtěla, že ji objevil sám.

Šel zkratkou přes les, který pokrýval tři čtvrtiny ostrova, a jako obvykle se ukázalo, že vůbec není krátká. Téměř ihned, jakmile odbočil ze stezky, ztratil mezi hustě rostoucími chlebovníky a mangrovy směr a zapadal až po kolena do písčité půdy, kterou buřňáci proděravěli svými doupaty.

Byl to zvláštní pocit, „ztratit se“ jen několik desítek metrů od osady plné lidí a všech přátel. Lehce si představil, že je v srdci nějaké rozlehlé džungle, tisíce kilometrů od civilizace. Byla tu všechna samota a záhadnost nezkrocené divočiny, avšak beze všech nebezpečí, neboť kdyby vyrazil kterýmkoli směrem, byl by z nevelkého lesa venku za pět minut. Nevyšel by sice na místě, na kterém chtěl, ale na tak malém ostrově to ani nevadilo.

Najednou si začal uvědomovat cosi zvláštního v džungli, do níž se dostal. Stromy byly menší a dál od sebe než jinde, a když se Johnny kolem sebe rozhlédl, pomalu si uvědomoval, že tu kdysi byla mýtina. Muselo to být už velmi dávno, protože byla téměř úplně zarostlá. Ještě několik let a nebude po ní ani stopy.

Kdo tu mohl žít, přemýšlel, dlouhé roky předtím, než rádio a letadla přinesla Velké útesové bariéře spojení se světem? Zločinci? Piráti? Hlavou se mu honily všelijaké dobrodružné myšlenky a začal pátrat mezi kořeny stromu, zda něco nenajde.

Nadšení z něj pomalu vyprchávalo a uvažoval, zda jen nefantazíruje, když v tom narazil na kameny zčernalé kouřem, zpola pokryté listím a půdou. Ohniště, řekl si, a zdvojnásobil své úsilí. Téměř okamžitě našel několik kusů zrezivělé oceli, hrnek bez ouška a zlomenou lžičku.

To bylo vše. Nebyl to nijak zvláštní poklad, ale dokazoval, že zde kdysi dávno byli civilizovaní lidé, ne divoši. Nikdo by nejel na Ostrov delfínů takovou dálku z pevniny jen pro to, aby si tu udělal piknik; ať to byl kdokoli, musel mít dobrý důvod.

Johnny si vzal lžičku jako suvenýr, Vyšel z mýtiny a za deset minut byl zpátky na pláži. Začal hledat Micka., kterého našel ve třídě, jak se blíží ke konci Matematiky II, pásky číslo 3. Jakmile Mick skončil, vypnul výukový přístroj a udělal na něj dlouhý nos, Johnny mu ukázal lžičku a popsal, kde ji našel.

Zdálo se mu, že Mick je kupodivu v rozpacích.

„Tos asi neměl,“ řekl. „Radši to tam vrať.“

„Ale proč?“ zeptal se Johnny nechápavě.

Mickovi bylo trapně. Šoupal svýma velkýma bosýma nohama na naleštěné plastické podlaze a neodpověděl přímo.

„Samozřejmě,“ řekl, „že na duchy fakticky nevěřím, ale nechtěl bych tam jít sám za tmy.“

Johnnyho to začínalo dopalovat, ale věděl, že bude muset Micka nechat, aby historku vyprávěl po svém. Mick začal tím, že vzal Johnnyho do Informačního centra, zařídil místní hovor do muzea v Brisbane a promluvil několik slov se zástupcem správce sbírek v oddělení dějin Queenslandu.

(...)

(Arthur C. Clarke, Ostrov delfínů)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville