Knihy ke čtení online i stažení v PDF a ePub
NEJVĚTŠÍ ON-LINE KNIHOVNA V ČR

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

DIVOCÍ KONĚ

Dvě ženy zůstaly s chorým vůdcem u malých dětí a robí z vhodných kostí hroty na oštěpy, kopí, harpuny; sídla, šipky a jehly dělají ze sobí lopatky.

Mladý Stopka, jemuž medvěd rozdrásal nohu, takže ztěžka chodí, sedl si u ohniště a o kámen rozbíjí okousané sobí kosti. Mlsá morek. Nezná větší pochoutky nad toto jídlo, ačkoli mu některý hmyz, ptačí vejce nebo sobí maso dobře vyuzené nad ohněm také velmi chutná. Přitom vzpomíná na nedávné jitro, kdy hledaje jahody a med lesních včel, díval se dolů k říčce Rokytce, kde uviděl brodit se stádo divokých koní. Několik hříbat poskakovalo ještě nahoře na vršku. Chvíli se na ně díval, pak pospíchal lesíkem na Bílou skálu oznámit to tlupě. Ale těžko se mu šlo. Křičel — neslyšeli ho. Přišel už pozdě.

Než tlupu svolal, koně zaběhli již za pískovcové skály, tam se chvíli pásli, pak ubíhali za hřebcem vzhůru na hřeben a bujným cvalem po pláni, až se ztratili v dálce. Marné by bylo pronásledovat je. Náčelník povídal, že jich je veliká škoda! Tak početné stádo tu ještě nebylo. To by mohlo být masa!

Ale snad se ještě vrátí…

V těchto myšlenkách zabrán, pozvedl mladík kus sobího parohu a jal se jej pazourkovým úštěpkem, v kosti zastrčeným a pryskyřicí přitmeleným, pod rozsochou vyškrabávat, takže za nějakou dobu provrtal paroh naskrz. Zadíval se na jezero. Hladina se leskne a kopce vzadu jsou krásně modré. Skřivan zpívá ve výši.

Vrátí se koně? Bude je moci lovit? Ach lov na koně! Vzpomněl si, jak ještě loni chytali koně. To měl zdravou nohu, mohl běhat…

Počal vřezávat do parohu čáry — a hle! povedl se mu kůň.

Pln radosti ze zdaru vyryl ještě tři koně; víc se mu jich tam nevešlo. To budou všichni koukat, co umí!

Hotovou rytinu ukázal ženám, které právě přinesly veliké otýpky roští na oheň. Ženy odjakživa milují ozdoby, proto také se jim okrášlený paroh hned zalíbil. Mladší z nich, děvče ještě, shodila kožešinu, kterou měla řemínkem k tělu přitaženou, podél jedné strany ji propíchla, dírkami provlekla řemínek a na oba jeho konce přivázala po kůstce. Nyní přehodila kožešinu opět přes sebe, vzala provrtaný paroh do ruky, otvorem provlekla kůstky a narovnala je napříč. Kožešina jí už nepadá, ani když utíká.

Tak spínají v tlupě oděv vždycky na zimu.

Slunce stálo již hodně vysoko, když přiběhl do ležení uřícený Veverčák a vypravoval, že stádo koní je nablízku.

Veverčákovo rozčilené vyprávění probudilo Mamutíka. Byl úžasně zpocen. Vyskočil však, otřel se kožešinou a prohlásil, že je mu už dobře a že půjde na lov. Marně ho Ďarga zdržovala: „Seď jen u ohně, můžeš tu hlídat!“

Mamutík se zastavil a tloukl oštěpem po všem, co bylo okolo, až mu z ruky odletěl: „Já jsem tedy baba! Jsem dobrý na hlídání ohně! Copak jsem takový slaboch? Vypotil jsem se a nic mi už není!“

Veverčák přiskočil a podal mu oštěp. Náčelník silně zapískal na prsty vložené do úst. Ihned se k němu sbíhali všichni lovci zblízka.

„Jdeme!“ zvolal Mamutík rázně na Veverčáka a Kopčema a vykročil, opíraje se o silný oštěp. Trochu se zpočátku zapotácel a i potom kráčel hodně malátně, avšak nepovolil. Žvýkal cestou kus usušeného masa a došel na vedlejší palouček mezi své shromážděné lovce. Ti ho uvítali povzbuzujícím pokřikem a hned mu ukazovali v dálce veliké stádo divokých koní. Dnes bude slavný lov! Všem lovcům hoří oči nedočkavostí. Lovecká náruživost jim bouří krev. Každý touží, aby se dnes vyznamenal. I ženy přicházejí pomáhat, i vetší děti. Bude jich zapotřebí při nadhánění. Nikdo nezůstane doma ležet, když kyne tak velikánská kořist. Koně se pokojně popásají a pomalu se přibližují.

(...)

 

(Eduard Štorch, Lovci mamutů)

úvod ~ novinky ~ autoři ~ díla ~ galerie ~ historie ~ perličky ~ slovník ~ odkazy ~ fórum

mapa webuediční plánkniha návštěve-mail

 

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

 

© 1999-2024 Johanesville

TOPlist