Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

Tři

„Vidíte sám, že se tam něco stalo.“

Parsons a ostatní hleděli na barikádu u zvířecí stezky.

„Otázkou zůstává co.“

Samá krev, ale žádné mrtvoly, jen klobouky příslušníků státní policie, rozházené a rozpárané batohy a prázdné nábojnice.

„Takže tady skutečně došlo k boji. To byla ta bouřka, kterou jsme slyšeli.“

„Žádná bouřka. Opravdu to nebyla bouřka.“

Obešli navršený val z větví a klád a nervózně se ohlíželi do lesa.

„Mně se to nelíbí.“

„Proč? Myslíte si, že hippies budou tak pitomí, aby zaútočili na tolik dobře vyzbrojených mužů?“

„Nic o nich nevíme.“

„Víme, že pravděpodobně zabili další lidi.“

„Ale přiznávám bez mučení, že mám trochu strach.“

„A co teda? Podle tebe bysme se měli vrátit pro posily? Zdá se ti snad, že je nás málo?“

„Nevím, co si o tom mám myslet.“

„Hele, nechme toho. Altick je v průšvihu, víc vědět nepotřebujeme.“

„Nebo byl v průšvihu.“

„To vyjde nastejno. Přišli jsme sem proto, abychom tu bandu zastavili. Jestli Altick ještě potřebuje naši pomoc, jsme tady, abychom mu ji nabídli. A jestli už ne, je naší povinností ho pomstít.“

Nejpodivnější bylo, že Parsons nemusel ztratit ani slovo. Skupina si vytvořila společnou osobnost, a když v autech kodrcali po neudržované lesní cestě, cítil uspokojení. Jestli se něco zvrtne, nikdo mu to nebude moci klást za vinu. Ale jak stoupali výš a výš, vracel se postupně starý neklid, a když je terén přinutil zastavit, opustit džípy a nákladní auta a pokračovat po svých, zmocnilo se ho zděšení. Především neměl hory rád. Jistě, chodíval s přáteli na lov, ale to patřilo k výkonu funkce, kterou zastával. Od starosty se účast na lovu přece očekává. Ale tu divočinu tady nahoře bytostně nesnášel. Nejlíp se cítil ve své kanceláři a na zasedáních městské rady. Avšak tito muži byli ve volné přírodě jako doma a jejich postavení sílilo úměrně tomu, jak se Parsonsův vliv vytrácel. Používali topografické mapy a určovali podle nich směr dalšího postupu, jak se nejsnazší cestou dostat k úpatí skalního masivu. Prošli kolem jezera, kde zmizel Altick se svými lidmi. Byli na cestě celé nedělní odpoledne a večer a v pondělí ráno pokračovali dál, celkem deset hodin už postupovali hlouběji do hor. Poslední úsek překonali pěšky. Když uvážíme mizerný stav lesních cest a náročné stoupání, které zdolali, více než sto kilometrů, které je dělilo od města, představovalo vynikající výkon, i když jim k cíli zbývalo ještě dalších pětadvacet.

Jejich pronásledovatelé ovšem postupovali jen v noci, takže je při maximálním nasazení dostihnou nejdřív v úterý kolem půlnoci. Avšak vysoko v horách spí touto dobou další, kteří čekají, připravení vrhnout se na nepřítele, i když se k nim informace o invazi mstitelů dostala teprve před několika hodinami. Postarali se, aby v okolí dobyté barikády nezanechali žádné stopy, které by naznačily, jaký osud její obránce postihl. Slunce stálo vysoko nad lesy a skupina mužů si udělala přestávku. Přeskládávali ruksaky, žvýkali sušené maso a odcházeli se do lesa vymočit. Pak pokračovali ve výstupu. Jak později uvedl jeden z nich, připadalo jim, že stoupají do jiného světa.

(...)

(David Morrell, Totem)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville