Knihy ke čtení online i stažení v PDF a ePub
NEJVĚTŠÍ ON-LINE KNIHOVNA V ČR

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

3
JMÉNO „LIVIA“ SOUVISÍ S LATINSKÝM

výrazem, který znamená „zlovolnost“. Moje babička byla dokonalá herečka a její zdánlivé počestné chování, duchaplnost a líbezné vystupování oklamaly skoro každého. Ale nikdo ji neměl doopravdy rád: zlovolnost vyvolává strach, ne lásku. Lidé jindy nenucení se chovali v její přítomnosti křečovitě, ostře si vědomi svých intelektuálních a morálních nedostatků. Musím se omluvit, že píšu pořád o Livii, ale nedá se nic dělat: jako všechny poctivé římské historické práce i tato se bude snažit vyložit všechno „od a do zet“, nebo jak my Římané říkáme, „od vejce až po jablko“. Mám rozhodně raději poctivou římskou metodu, která nic nevynechá, než způsob Homérův a řecký vůbec, při němž se autor nejraději vrhne doprostřed událostí a pak se vrací zpátky nebo pokračuje dopředu, jak ho zrovna napadne. Přiznávám, že jsem měl často chuť vypsat znovu historii Tróje latinskou prózou, aby z toho něco měli chudší občané, kteří nedovedou řecky. Začal bych od vejce, z něhož se vyklubala Helena, a pak bych to probíral kapitolu po kapitole až po jablka, která se chroupala jako dezert při báječné hostině na oslavu Odysseova návratu domů a jeho vítězství nad ženinými nápadníky. To, o čem Homér hovoří nejasně nebo o čem mlčí, čerpal bych samozřejmě z pozdějších básníků nebo ze staršího Darese, jehož vyprávění je sice plné roztodivných básnických hříček, ale přesto se mi zdá spolehlivější než Homérovo, protože se války skutečně zúčastnil, nejprve na straně Trojanů, potom Řeků.

Kdysi jsem spatřil na vnitřní straně víka jedné staré cedrové truhly, která pocházela myslím odněkud ze severní Sýrie, podivný obraz. Byl u něho řecky nápis „Jed je královna“ a tvář té královny, třebaže namalovaná víc než sto let před narozením Livie, byla nepochybně tvář Liviina. V této spojitosti se musím rozepsat o Marcellovi, synu Octavie z prvního manželství. Augustus si Marcella velmi oblíbil, adoptoval ho za syna a dával mu různé správní úřady, na které věkem ještě nedospěl. Oženil ho s Julií. V Římě vládl všeobecný názor, že má v úmyslu jmenovat Marcella svým dědicem. Livia proti adopci nic nenamítala, ba zdálo se, že z ní má sama radost, protože tak bude moci snáze získat Marcellovu přízeň a důvěru. Nikdo nepochyboval o tom, že je mu skutečně nakloněna. To vlastně na její radu ho Augustus tak rychle povyšoval a Marcellus, který o tom věděl, jí za to byl ze srdce vděčný.

Někteří bystří pozorovatelé se domnívali, že Livia zahrnuje Marcella přízní proto, aby vzbudila žárlivost v Agrippovi. Agrippa byl po Augustovi nejmocnějším mužem v Římě. Pocházel sice z bezvýznamného rodu, ale byl to Augustův nejstarší přítel a velice schopný vojevůdce na souši i na moři. Livia se až do té doby snažila ze všech sil udržet Augustovi Agrippovo přátelství. Byl ctižádostivý, ale jenom do určité míry. Nikdy ho ani ve snu nenapadlo soupeřit s Augustem o vládu; nesmírně si ho vážil a nestál o žádnou jinou poctu než být jeho nejspolehlivějším spolupracovníkem. Kromě toho si až příliš citlivě uvědomoval svůj nízký původ a Livia, hrající si na přední patricijku, ho dovedla pořádně pokořovat. Jeho význam pro Livii a Augusta však nespočíval pouze v jeho službách, jeho oddanosti a oblibě u lidu a senátu. Šlo o tohle: podle fikce, kterou původně vymyslela sama Livia, kontroloval Agrippa jakoby jménem národa Augustovu politickou činnost a ručil za něho. Při pověstné debatě po svržení Antonia, která byla v senátě inscenována mezi Augustem a jeho dvěma přáteli, Agrippou a Maecenatem, radil mu Agrippa podle přidělené role, ať svrchovanou moc nepřijímá, a to jenom proto, aby jeho námitky mohl vyvrátit Maecenas a senát aby mu vládu s nadšením vnutil. Agrippa tedy prohlásil, že bude Augustovi věrně sloužit, dokud bude jeho vláda národu prospěšná a pokud se nezvrhne ve svévolnou tyranii. A právě ti zkušení pozorovatelé teď došli k názoru, že Livia se pustila do nebezpečné hry, když se snaží vzbudit v Agrippovi žárlivost na Marcella, a s velkým zájmem sledovali, jak se záležitosti vyvinou. Je možné, že svou náklonnost k Marcellovi jenom předstírá a ve skutečnosti se snaží Agrippu vyprovokovat k tomu, aby ho odstranil. Dokonce se šuškalo, že se jeden oddaný člen Agrippovy rodiny nabídl, že vyvolá hádku s Marcellem a zabije ho, ale Agrippa, který skutečně žárlil přesně tak, jak si to Livia přála, prý ve své čestnosti takový nízký návrh odmítl. Všeobecně se předpokládalo, že Augustus učinil Marcella svým hlavním dědicem a Marcellus že zdědí nejen jeho obrovské bohatství, ale shrábne i monarchii – jiným jménem to snad ani nemohu nazvat. Agrippa tedy otevřeně prohlásil, že je sice Augustovi oddán a nikdy nelitoval svého rozhodnutí podporovat jeho autoritu, jednu věc však jako vlastenecký občan nedovolí, a to aby se monarchie stala dědičnou. Ale to už byl Marcellus skoro stejně oblíbený jako Agrippa a mnoho mladých mužů z významných rodin, jimž otázka „monarchie, nebo republika“ připadala už akademická, se snažilo mu zavděčit, aby na ně pamatoval s důležitými funkcemi, až nastoupí po Augustovi. Livii zřejmě těšilo, že se lidé tak ochotně smířili s další monarchií, avšak soukromě prohlásila, že kdyby snad, nedopusťtež bohové, Augusta odvolala smrt, nebo kdyby pozbyl schopnosti řídit stát, pak by se měly státní záležitosti až do té doby, než senát učiní další příslušná opatření, svěřit do rukou zkušenějších, než jsou Marcellovy. Ale Augustus měl Marcella tak rád, že tentokrát nevěnoval Livii nikdo valnou pozornost, i když jindy její osobní prohlášení měla zpravidla váhu úředních výnosů. A Marcella si předcházeli další a další lidé.

(...)

 

(Robert Graves, Já, Claudius)

úvod ~ novinky ~ autoři ~ díla ~ galerie ~ historie ~ perličky ~ slovník ~ odkazy ~ fórum

mapa webuediční plánkniha návštěve-mail

 

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

 

© 1999-2024 Johanesville

TOPlist