Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

STARÝ DŮM

Na proti v ulici stál starý, prastarý dům, stál tam již skoro tři sta let, jak sis mohl přečíst na trámu, do něhož byl vyřezán mezi tulipány a chmelovými úponky letopočet. Celé verše byly tam napsány ještě po staru a nad každým oknem byl v trámu vyřezán pitvorný obličej. Horní poschodí o kus přečnívalo a u samé střechy byl okap s dračí hlavou; měla chrlit z tlamy dešťovou vodu, ale tekla místo toho břichem, protože okap byl děravý.

Všechny ostatní domy v ulici byly nové a hezké, s velikými okny a hladkými zdmi. Bylo na nich dobře vidět, že nechtějí s tím starým domem nic mít. Zřejmě si myslily: „Jak dlouho ještě bude ta barabizna v naší ulici pohoršovat! Arkýř jí vybíhá do ulice, že není z našich oken vidět, co se v tu stranu děje! Schody k domovním dveřím má široké jako někde do zámku a vysoké jako na kostelní věž. Jejich železné zábradlí připomíná vchod do starodávné krypty a má dokonce mosazné knoflíky. Jak je to nevkusné!“

Naproti na druhé straně ulice stály rovněž nové a hezké domy a myslily si totéž co ostatní. Ale u jednoho okna sedal hošík se svěžími, červenými tvářemi a s jasnýma, zářícíma očima; jemu se starý dům líbil ze všech nejlépe, jak za slunce, tak v měsíčném světle. A když se zadíval na protější zeď, s níž omítka již oprýskala, vymýšlel si nejpodivuhodnější obrazy, jak asi ulice kdysi vypadala, se schůdky u domovních dveří, s arkýři a špičatými štíty. Vídával přitom vojáky s halapartnami, a ozdobné okapy viděl pobíhat kolem jako draky a saně. – Věru, starý dům stál za podívanou! Bydlil v něm starý pán, který nosil aksamitové kalhoty, kabát s velkými mosaznými knoflíky a paruku, na níž jsi hned viděl, že je to opravdová paruka. Každého rána k němu přicházel stařík, který mu uklízel a obstarával pochůzky; jinak žil starý pán v aksamitových kalhotách v starém domě zcela sám. Občas přistoupil k oknu a zadíval se ven. Hošík z protějška na něho zakýval a starý pán pokynul zas jemu. Stali se tak z nich přátelé, třebaže spolu nikdy nemluvili, ale na tom přece nezáleží.

Hošík slyšel rodiče říkat: „Tomu starému pánovi z protějška se daří velmi dobře, ale je tak hrozně sám.“

Příští neděli zabalil hošík cosi do kousku papíru, sběhl do vrat, a když šel starý sluha z protějška kolem, řekl mu: „Poslyš, nedal bys protějšímu pánovi tohle ode mne? Mám dva cínové vojáčky, tohle je jeden z nich. Chci mu ho dát, protože vím, že je tak hrozně sám.“

Stařec se zdál velmi potěšen, přikývl a odnesl vojáčka do starého domu. Pak přišel vzkaz, nemá-li hošík chuť přijít naproti na návštěvu. Rodiče mu to dovolili a hošík se vypravil do starého domu.

Mosazné knoflíky na zábradlí u schodů se leskly ještě víc než jindy, skoro bys věřil, že byly k té návštěvě zvlášť vyleštěny, a vyřezávaní trubači – protože na domovních dveřích byli vyřezáni trubači stojící v tulipánech – troubili ze všech sil; tváře jako by se jim nadouvaly ještě více než dříve. A troubili: „Trarará! Přichází hošík! Trarará!“

(...)

(Hans Christian Andersen, Pohádky a povídky I)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville