Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

VII.

Té noci zuřila strašná bouřka. Nepřestala ani za rozbřesku a provázela nás při celodenním pochodu.

Není to nic příjemného, trmácet se v dešti a navíc v takhle studeném. Vždycky jsem strašně nenáviděl to bláto, kterým jsem pochodoval už snad stovky let.

Hledali jsme nějakou cestu stínem, kde by nepršelo, zkoušeli jsme všechno možné, ale nic nepomáhalo.

Dojdeme do Amberu se šaty nalepenými na tělo, budeme pochodovat za rachotu hromů a po zádech nám budou sjíždět blesky.

Následující noci poklesla teplota, a když jsem toho rána vyhlédl přes stvoly ztuhlé trávy, spatřil jsem pod šedou oblohou bílou, vánicí zmítanou zem. Můj dech zanechával za sebou mlžné obláčky.

Vojáci na to nebyli, kromě těch huňatých, vybaveni, tak jsme je nutili k rychlému pochodu, abychom zabránili omrzlinám. Velcí rudokožci velmi trpěli, neboť pocházeli ze světa, který byl mnohem teplejší.

Cestou nás postupně napadli tygr, polární medvěd a vlk. Tygr, kterého zabil Bleys, měřil od čumáku po ocas něco přes čtrnáct stop.

Pochodovali jsme dlouho do noci. Pak začala obleva. Bleys hnal vojáky stále dál, aby je vyvedl z tohoto chladného stínu. Blížili jsme se ke skutečné zemi a karta Amberu nám ukázala, že zde převažuje suchý, teplý podzim.

Prošli jsme blátem, plískanicemi, studenými i teplými dešti a druhého dne jsme kolem půlnoci dospěli k suché zemi.

Přikázali jsme postavit tábor s trojitými bezpečnostními hlídkami. Když uvážíme vyčerpanost našeho vojska, byla situace právě zralá na to, aby na nás nepřátelé zaútočili. Ale vojáci se už potáceli a nemohli jsme je štvát dál.

Útok přišel o několik hodin později. Vedl ho Julian, jak jsem se pak dozvěděl z popisu těch, kteří to přežili.

Velel bojovému komandu, které zaútočilo na nejméně chráněné místo na kraji našeho hlavního tábora. Kdybych byl věděl, že to je on, snažil bych se ho zarazit pomocí trumfu, ale zjistil jsem to, až když bylo po všem. V té nenadálé zimě jsme ztratili asi dva tisíce mužů a kolik jich dostal Julian, jsem zatím nevěděl.

Zdálo se, že vojáci upadají do beznaděje, ale poslechli, když jsme jim rozkázali jít dál.

Následujícího dne nás neustále napadali ze zálohy. Velký vojenský oddíl jako byl náš, nemohl stále kličkovat a čelit únavným nájezdům, které vedl Julian na naše boční křídla. Dostali jsme pár jeho lidí, ale ne mnoho – tak jednoho proti našim deseti.

Kolem poledne jsme procházeli údolím, které leželo souběžně s pobřežím. Ardenský les ležel severně od nás. Amber byl přímo před námi. Vál chladný vánek, naplněný pachem země a čerstvou vůní toho, co z ní vyrůstalo. Začínalo trochu padat listí. Amber, vzdálený od nás osmdesát mil, byl jen matným odrazem na obzoru.

Toho odpoledne se bez jediné kapky deště nakupily mraky, až v jednom okamžiku začala obloha chrlit proudy vody. Potom bouře ustala a vyšlo slunce, aby vše usušilo.

Pak jsme ucítili kouř.

Za chvíli jsme jej uviděli, jak stoupá k nebi všude kolem.

(...)

(Roger Zelazny, Vládci stínů)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville