Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

Kapitola třináctá

Na nejužším hřebenu Kolviru je útvar, který připomíná tři schody. Seděl jsem na nejnižším z nich a čekal jsem, co se bude dít nade mnou. Potřeboval jsem jen, aby nastala noc a svítil měsíc. Zatím bylo vyhověno pouze polovině mých požadavků.

Na západě a na severovýchodě byly mraky. Vrhl jsem na ně nedůvěřivý pohled. Kdyby se nakupily tak, aby zakryly měsíční svit, pak by se Tir-na Nog’th ztratil v prázdnotě. Toto byl jeden z důvodů, proč bylo vždy rozumné mít za sebou někoho na zemi, kdo by byl schopen pomocí Trumfu zprostředkovat únik do bezpečí.

Obloha nade mnou byla čistá, samozřejmě až na důvěrně známé hvězdy. Až vyjde měsíc a jeho záře dopadne na kámen, na kterém jsem odpočíval, na nebi by mělo vyvstat schodiště rozkládající se po celém obzoru a směřující nahoru k Tir-na Nog’th. A to je podoba Amberu, kterou unáší mírný noční vítr.

Byl jsem unavený. Přihodilo se toho příliš mnoho v tak krátkém časovém intervalu. Být najednou v klidu, sundat si boty a promnout si chodidla, lehnout si na záda a nechat odpočinout hlavu na skále byl najednou přepych a pocit absolutní radosti. Přestože jsem si toto pohodlí mohl dopřát jen na pouhém kameni, byl to příjemný pocit. Zahalil jsem se do svého pláště a přitáhl jsem jeho přední cípy těsně k sobě, abych se chránil proti rostoucímu chladu. Teď bych uvítal teplou koupel, hodně jídla a postel. Ale to se dalo vzhledem k daným okolnostem považovat téměř za vybájené hodnoty. Bylo více než postačující moci odpočívat právě tak, jak jsem to činil, nechat své myšlenky plynout pomaleji, nechat se unášet zpětně přes události posledních dní, jako bych byl pouhým divákem.

Tak mnoho… Ale nyní jsem měl přinejmenším několik odpovědí na některé ze svých otázek. Samozřejmě ne na všechny. Ale znal jsem jich dost na to, abych mohl ukojit svoji žíznivou mysl pro tento okamžik… Nyní jsem měl nějakou představu, jak to asi bylo během mé nepřítomnosti… A nějak jsem cítil, že vím více, než kolik chápu. Uvědomil jsem si, že už mám k dispozici střípky, které by přede mnou měly dotvořit konečný obraz. Jen kdybych je uměl správně poskládat. Tempo nedávných událostí, a částečně i dnešních, mi však nedovolovalo tu úlohu řešit teď hned. Ačkoliv se mi najednou zdálo, že některé střípky už do sebe začaly zapadat.

Nade mnou se začalo něco dít. Vysoko ve vzduchu se objevila slabá záře. Upřeně jsem pozoroval horizont. Jemné žhnutí se objevilo nad mořem, tam, kde měl vyjít měsíc. Spatřil jsem asi na minutu světelný oblouk. Mraky se klouzavě posunovaly, ale ne tak, aby se navzájem dotýkaly. Sledoval jsem oblohu nad sebou, ale oblouk se znovu neobjevil. Prolistoval jsem Trumfy a vytáhl jsem Benediktův.

Pak se celá má duše upjala na měsíc, který rostl nad vodou a zářil nad vlnami. Vysoko, vysoko jsem spatřil cosi sotva vnímatelného. První paprsky jemné jako pavučina se objevily nad skálou. Soustředil jsem svoji pozornost na Benediktovu kartu a snažil jsem se navázat s ním kontakt…

(...)

(Roger Zelazny, Oberonova ruka)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville