Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

„To je Kalahari,“ řekl jsem. Před špicí saladinu se rozprostírala nekonečná, vyprahlá, rudohnědá kamenitá, pahorkovitá pustina. Vítr po ní hnal šlahouny písku.

Poslední osamocený trs sluncem spáleného křoví jsme nechali za zádí už kolem poledne. Teplota vzduchu byla šedesát šest stupňů Celsia – potil jsem se už jen z pohledu na monitor.

„Kraj smrti,“ řekla Singhaia, „nikomu se Kalahari nepodařilo překonat posledních padesát let.“ Tuhle větu mi během posledního týdne opakovala snad po sto padesáté šesté. A to jsem jí stejně tolikrát vysvětloval, že nikdy nikdo neměl na překonání pouště takový stroj, jako je náš saladin.

„Vím, že to musíme zkusit,“ vždy takovou diskusi uzavírala, ale bylo na ní vidět, že v úspěch nevěří. „Kraj, kde vládne slunce, železní bojovníci a duše nepohřbených mrtvých,“ dnes, tváří v tvář nejobávanějšímu území na planetě, si závěr proslovu zpestřila.

„Kdyby ses místo těch řečí radši naučila něco pořádného uvařit!“ utrhl jsem se na ni. Zatím co já jsem se díval na monitor a potil se a zároveň mi z Kalahari běhal mráz po zádech, ona vedla ty své proslovy a připravovala oběd. Při Singhainých jídlech jsem s láskou vzpomínal na Jonášovy experimenty. I když ona asi také, protože se v nich zhlédla a tvůrčím způsobem je rozvinula. Oni dva si v jídle vůbec notují.

Singhaia, ačkoli většinu potravin viděla poprvé v životě, projevovala fantazii až nezdravou. Zjistil jsem už dávno, že Jonášovi chutná vše, na čem je strouhaná čokoláda. Singhaia bohužel taky. Včera jsem ji musel zadržet, aby ji nenastrouhala na ledvinkový guláš z konzervy. Navíc jídla z konzervy podává zásadně studená – je to prý nejzdravější, protože druhé ohřátí by zničilo i ty zbytky vitamínů, které v jídle zůstaly po ohřátí při konzervaci. ‚Starý kmenový recept,‘ odbývala mé námitky stejně tvrdošíjně, jako se ujala vaření – ‚tradiční ženské práce‘. To když zjistila, že já jsem jako kuchař ‚neschopný‘ a že Jonáš při vaření ‚nesnesitelně plýtvá‘. Ona má tendenci krájet do jídla i obaly, pokud jsou papírové a dostatečně barevné.

‚Je jedno jestli v kmeni vaří žena nebo muž. Vaří vždy ten, kdo z nejméně potravin udělá nejvíce jídla. Je to po náčelníkovi, hledači vody a ranhojičovi ten nejdůležitější.‘ To když říkala, slyšel jsem ji poprvé mluvit zvýšeným hlasem. Byla mými řečmi, popírajícími její ‚tradiční‘ kuchařskou výchovu tak nazlobená, až zadrhávala.

Singhaino vaření ale má i výhody: zase je ze mne štíhlý kluk a přestože jsme tři, zásoby potravin ubývají, jako když jsme byli dva.

Singhaia, jen co se uzdravila, přestala s přejídáním a jí tak málo, až o ni mívám strach. Přesto se její tělo půvabně zaoblilo.

Studené ledvinky chutnají po plechu. Postrouhané čokoládou, to bych asi nesnesl.

Dnes byla zase nějaká jiná nepopsatelná patlamina – v duchu jsem si to překřtil na ‚kapalinu s neidentifikovatelnými plovoucími předměty‘.

Posadil jsem se ke stolu a vrhal kolem sebe ponuré pohledy. Asi mne na tom nejvíc štvalo, že jim dvěma to chutná. Ostentativně jsem přivoněl, práskl lžící a šel řídit. V duchu jsem se nafoukl, že jsem alespoň ukázal, kdo je tady pán. Pak jsem za zády uslyšel nějaké podezřelé zvuky – ti dva syčáci se smáli.

(...)

(Jiří Kulhánek, Cesta krve II – Cynik)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville