Knihy ke čtení online i stažení v PDF a ePub
NEJVĚTŠÍ ON-LINE KNIHOVNA V ČR

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

Posledně, podvakrát, kdy dovoleno bylo mým přátelům, aby mne zde navštívili, přičinil jsem se, abych byl jak možno veselý a ukázal jim svou dobrou náladu, bych je přece aspoň trochu odškodnil za to, že přišli celou tu dlouhou cestu, aby mne spatřili. Vím, je to jenom sporý dík, ale žádný jiný, tím jsem si zcela jist, nebyl by jim milejší. Před týdnem v sobotu směl jsem se bavit hodinu s Robbiem a dal jsem si na tom záležet, aby postřehl co možná nejjasněji srdečnou radost, kterou jsem cítil z toho, že jsme spolu. Že jsem s názory a úsudky, které si tvořím zde v tichu, na pravé stopě, dokazuje mi, že mám teď poprvé od svého odsouzení pravou žádost života.

Leží toho přede mnou tolik, že bych považoval za strašlivou tragédii, kdybych musil zemřít, než mně bude dopřáno, abych z toho uskutečnil aspoň část. Zřím nové vývojové možnosti v umění a v životě, z nichž každá je novou cestou k dokonalosti. Prahnu po životě, abych mohl vybádat, co je teď pro mne jakoby nový svět. Chcete vědět, co je tento nový svět? Uhodnete to snadno. Je to svět, v němž jsem žil poslední dvě léta. Utrpení a všecko, čemu učí, toť můj nový svět.

Dříve patřil celý můj život rozkoši. Vyhýbal jsem se bolesti a starosti všeho druhu. Nenáviděl jsem oboje. Předsevzal jsem si nevšímat si jich, pokud jen možno: zacházet s nimi skoro jako s nedostatky. Nepatřily k mému životnímu plánu. Pro ně nebylo místa v mé filosofii. Moje matka, která znala život skrz naskrz, citovala mně často Goethovy verše - které jí před mnoha lety napsal Carlyle do kterési knihy a jež, nemýlím-li se, zněly v jeho překladu takto:

Who never ate his bread in sorrow,
Who never spent the midnight hours
Weeping and waiting for the morrow, -
He knows you not, ye heavenly powers.

Tyto verše citovala si často ušlechtilá pruská královna, k níž se Napoleon tak hrubě choval, ve svém ponížení a vyhnanství; tyto verše říkávala často moje matka v trudu svého pozdějšího života.

Já zpříma odmítal vzít za svou nebo jen připustit nesmírnou pravdu, která je v nich skryta. Nerozuměl jsem jim. Vzpomínám si zcela dobře, jak jsem tehdy matce řekl, že nemám chuť jíst svůj chléb v hoři, proplakat noci a bdít ještě smutnějšímu jitru vstříc.

Netušil jsem, že právě to má být jedna ze zvláštností, jež mně vyhradily Parky: že po celý rok svého života budu činit sotva co jiného. Ale tak mně byl vyměřen můj los; a v posledních měsících podařilo se mi po strašlivých přemáháních a bojích pochopit některá učení, jež skryta jsou v srdci žalu. Kněží a lidé, kteří užívají slov bez porozumění, mluví často o utrpení jako o mysteriu. Ve skutečnosti je zjevením. Poznáváme věci, kterých jsme dříve nikdy nepoznali. Pohlížíme na dějiny pod jiným zorným úhlem. Co jsme tušili slabě, instinktivně v umění, stává se myšlenou a cítěnou skutečností zcela jasného zjevu, představovanou s absolutní silou.

Nyní uznávám, že je bolest jako nejvyšší hnutí, jehož je člověk schopen, současně pratvarem a zkušebným kamenem všeho velikého umění. Oč umělec vždy usiluje, je onen útvar existence, v němž tělo i duše tvoří nedílný celek; v němž je vnější výrazem vnitra: v němž látka se vyjevuje. Je nemálo takových útvarů: mládí a umění, jež se zabývají výlučně mládím, mohou nám při příležitosti být vzorem: pak nás zase může těšit myšlenka, že moderní krajinářství v něze a jemnosti svých dojmů, ve způsobu, jak dává cítit duši, která dlí ve vnějším a tvoří si šat ze země a vzduchu, z mlh i měst, v nemocné citlivosti svých nálad a tónů a barev uskutečňuje pro nás malebně to, co vyspělo u Řeků k dokonalosti plastické. Hudba, v níž výraz vysává látku tak, že jich nelze oddělit, je složitým příkladem, květina nebo dítě jednoduchým příkladem pro to, co míním; ale bolest je vrcholný typus, jak v životě, tak v umění.

(...)

 

(Oscar Wilde, De Profundis)

úvod ~ novinky ~ autoři ~ díla ~ galerie ~ historie ~ perličky ~ slovník ~ odkazy ~ fórum

mapa webuediční plánkniha návštěve-mail

 

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

 

© 1999-2024 Johanesville

TOPlist