Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

Honza silák

Byl jednou jeden muž a jedna žena a měli jedno dítě a žili úplně sami v jednom stranou položeném údolí.

I událo se tenkráte, že matka šla do lesa, aby tam jedlové chrastí nasbírala, a malého Honzíka, který měl zrovna dva roky, vzala s sebou. Bylo právě jaro a dítě se radovalo z pestrobarevných květin; a šli stále hlouběji do lesa.

Pojednou před ně vyskočili z křoví dva loupežníci, popadli matku i dítě a vedli je do hloubi černého lesa, kam co rok ani človíček nepřišel.

Žena prosila snažně loupežníky, aby jí i dítě nechali běžet, ale srdce loupežníků byla z kamene, neslyšeli její prosby ani kletby a silou ji táhli dál.

Po asi dvou hodinách úmorné cesty trním a křovinami, přišli k jedné skále, kde byly dveře, na které jeden z loupežníků zabušil a ony se ihned otevřely. Teď šli dlouhou, temnou chodbou, až přišli do obrovské jeskyně, kterou osvětloval jen oheň hořící v krbu.

Na stěně visely meče, šavle a jiné mordýřské náčiní, které se v tom světle zlověstně blyštělo, uprostřed stál černý stůl, kolem něhož seděli čtyři loupežníci a hráli v kostky, náčelník seděl v čele.

Ten nyní přistoupil k ženě, když byla vešla, a nabádal ji ke klidu, aby se nebála, že ji nikdo nic neučiní, že se jen musí starat o hospodářství, a když bude vše v pečlivosti udržovat, nebude se jim u nich zle dařit. Pak ji podal něco k jídlu a ukázal jí postel, kde měla se svým dítětem spát.

Tak žena zůstala u loupežníků mnoho let; a Honzík rostl a sílil. Matka mu vyprávěla příběhy a učila ho podle jedné staré rytířské knihy, kterou byla v jeskyni nalezla, číst.

Když bylo Honzovi devět let, vyrobil si z jedlové větve pořádný kyj a ukryl si ho za postelí, pak šel ke své matce a zeptal se:

„Milovaná maminko, řekni mi kdo je můj otec, já to chci vědět.“

Matka mlčela a říci mu to nechtěla, aby na něj touha po domově nepřišla, a taky věděla, že ti bohapustí loupežníci by Honzíkovi nikdy nedovolili odejit, ale srdce se jí mohlo rozskočit z toho, že Honza nemá nikdy poznat svého otce.

V noci, když se loupežníci vrátili ze své loupežné výpravy, vytáhnul Honza svůj kyj, postavil se před loupežnického kapitána a řekl:

„Teď chci vědět, kdo je můj otec, jestli mi to okamžitě neřekneš, srazím tě k zemi.“

Tu se začal kapitán smát a vrazil Honzovi takový pohlavek, až se kluk skutálel pod stůl. Honza se postavil, ale mlčel a jen si byl pomyslil:

„No ještě rok počkám a pak to zkusím znova, možná to půjde lépe.“

Když byl onen rok uběhnul, zase vytáhnul ten svůj klacek, setřel z něj prach, prohlídnul si jej a pravil:

„To je řádný kyj.“

V noci přišli loupežníci domů, pili víno, jeden džbánek za druhým, až jim začali padat hlavy. Tu popadnul Honza svůj kyj a postavil se před kapitána a zeptal se ho, kdo je jeho otec. Kapitán mu zase vrazil pohlavek, že se chlapec skutálel pod stůl.

Ale Honzík ihned vstal a udeřil tím svým kyjem nejprve kapitána a pak i ostatní loupežníky tak vypráskal, že se nemohli údů v těle dopočítat.

(...)

(Bratři Grimmové, Pohádky bratří Grimmů)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville