Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

11

"Synku, Sever je přesvědčen, že má pravý patent na ctnost," prohlásil otec a opatrně si třel ukazovákem čerstvou modřinu pod okem. "Jenže Sever se samozřejmě mýlí. Myslíš si, že barabizny v Harlemu představují pro černocha z podzemnicového políčka v Southampton County nějaký pokrok? Myslíš si, že černoch bude v té nesnesitelné špíně spokojen? Synku, Sever bude jednou hořce litovat těchhle pokryteckých pokusů o velkorysost, těchhle průhledných gest, která se tu pokládají pod výraz snášenlivost! Jednou - a dej na moje slova - se jasně ukáže, že Sever stejně tak vězí po krk v předsudcích jako Jih, jestli ne hloub. Ale tady nahoře…" Odmlčel se a opět si sáhl na bolavé oko. "Mě z toho skutečně popadá hrůza, když si pomyslím, jaké násilí a nenávist v těch barabiznách roste." Tatínek byl téměř po celý svůj život jižní liberál, plně si uvědomoval jižanské prohřešky proti spravedlnosti a nikdy neměl sklony k tomu, aby bezdůvodně přesunoval nejrůznější případy jižanského rasového zla na bedra Severu; poslouchal jsem ho tudíž poněkud překvapen, pozorně, neuvědomuje si - tehdy v létě roku 1947 -‚ jak přesvědčivě se ta slova jednou potvrdí.

Seděli jsme spolu už dlouho po půlnoci v tlumeně osvětleném, hovorem vesele šumícím baru hotelu McAlpin, kam jsem ho zavedl po katastrofální hádce, kterou měl s taxíkářem jménem Thomas McGuire, Hackova licence 8608, pouhou hodinu po svém příjezdu do New Yorku. Starému pánovi (užívám toho výrazu jen proto, že se tak u nás dole otcům říkalo; ale ve svých devětapadesáti letech byl jako pořez a vypadal velmi mladistvě) se mnoho nestalo, jenže kolem události byl značný křik a tekla dokonce krev, což samozřejmě všechny vyděsilo, ale nebylo to nic nebezpečného, pouze povrchní škrábnutí na čele. Chtělo to jen malý obvaz. Když byl opět nastolen klid a když jsme spolu zas seděli, popíjeli (on bourbon a já toho věčného pohonného ducha nezletilosti - pivo Rheingold) a hovořili, většinou o vodních hlubinách, které v podobě Chesapeaské zátoky oddělují to ďáblovo podhoubí severní městské sněti od jižních elysejských luk (v této říši však nemohla být otcova slova méně prorocká, protože nepředvídal Atlantu), a já jsem měl možnost několikrát zauvažovat, jak mi tatíčkova hádka s Thomasem McGuirem umožnila, abych mysl aspoň dočasně odvrátil od svého nového zoufalství.

Měl bych snad připomenout, že tohle všechno se muselo seběhnout pár hodin po rozchodu v Brooklynu, kdy jsem se domníval, že Sophie a Nathan zmizeli nadobro z mého života. Byl jsem nezvratně přesvědčen - neměl jsem ani důvod myslet si něco jiného -‚ že už je nikdy nespatřím. A tak jsem se ocitl na nejlepší cestě, aby ona melancholie, která se mě zmocnila, když jsem odešel z domu Yetty Zimmermanové a cestoval za tatínkem na návštěvu na Manhattan, ve mně vyvolala mučivý chorobný fyzický stav, jaký jsem snad ještě nepoznal - rozhodně aspoň ne od smrti sve matky. Byla to jakási směs pocitu bolestné ztráty a úzkosti, neodbytně úděsná. A ty pocity střídavě nabývaly vrchu. Tupě jsem pozoroval světla v tunelu, která ubíhala do černého prázdna se stroboskopickým střídáním s tmou, a cítil jsem tu dvojí bolest jako obrovské tíživé břemeno, které mi právě dopadlo na bedra s takovou silou, že mi to až stlačilo plíce a já byl schopen jen těžkého nepravidelného supění. Nerozplakal jsem se - vlastně jsem ani nemohl -‚ ale několikrát jsem cestou cítil, jako bych byl svědkem náhlé nesmyslné smrti, jako by Sophii zlikvidovalo (a týkalo se to i Nathana, protože všechen vztek, to nechutné pobouření a všechen zmatek, jaký jsem kvůli němu vytrpěl, patřil tak nerozlučně do naší přátelské triády, že jsem se ho pro lásku a kamarádství, jaké jsem k němu cítil, nemohl jen tak lehce vzdát) nějaké katastrofické dopravní neštěstí, k jakým dochází doslova v okamžiku a tak nečekaně, že ti přeživší nejsou ohromením ani s to proklínat nebesa. Když vlak s lomozem uháněl vlhkými katakombami pod Osmou avenue, uvědomoval jsem si - stále tomu všemu nejsa s to uvěřit - jen jedno: že jsem byl odříznut od dvou lidí, na kterých mi v životě nejvíc záleželo, a že ten prazákladní pocit ztráty mi způsoboval muka podobná údělu, jaký bych prožíval, kdyby mě zaživa pohřbili pod tunami popela.

(...)

(William Styron, Sophiina volba)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville